Italský expremiér vyhlásí v případě vítězství nulovou toleranci vůči Romům

V předvolební kampani předčasných parlamentních voleb vsadil lídr italské opozice, expremiér Silvio Berlusconi, na boj proti ilegální imigraci a kriminalitě. V souvislosti s tím však vyhlásil také nulovou toleranci vůči Romům, jak o tom nedávno informovaly italské média. Berlusconi podle nich skončí s politikou otevřených dveří kabinetu Romana Prodiho a míní zavést přísnější pravidla vůči recidivistům.

„Boj proti kriminalitě je v Itálii nevyhnutelností, protože v naší krajině přibylo strachu, chudoby a nejistoty“, prohlásil zástupce italské pravicové opozice, přesvědčen o svém úspěchu v letošních volbách v dubnu.

Berlusconi svým výrokem pravděpodobně navazuje na loňské nepokoje způsobné romskými imigranty z Rumunska. Jeden z rumunských Romů napadl a zabil Italku Giovannu Reggiani, což nastartovalo nenávist a agresivitu Italů vůči rumunským imigrantům. Italská vláda po té okamžitě zareagovala a přijala urychleně dekret, který by měl usnadnit vyhošťování cizinců ze země.

Italský premiér Roman Prodi se k těmto negativním ohlasům vůči Romům, Rumunům a imigrantům ze strany Italů tehdy vyjádřil: „Vyhošťování Rumunů, které italské úřady považují za nebezpečné, je spravedlivé, Itálie ovšem nesmí připustit, aby ji zachvátila vlna xenofobie a tendence kriminalizovat celý jeden národ.“

Pobouření nad vyhlášením italského expremiéra vyjádřila maďarská liberální europoslankyně Viktoria Mohácsiová a společně s ní více jak čtyři tucty romských organizací z deseti krajin.
Předsedu pravicové italské opozice současně vyzvaly, aby se za svůj výrok okamžitě veřejně omluvil. Uvedla to agentura MTI.

Berlusconiho kritici ve společném vyhlášení konstatovali, že podobné vyjádření z úst bývalého premiéra členské krajiny Evropské unie považují nejen za nepřijatelné, ale i za hanebné. Vyzývají všechny veřejně činné členy, aby se každý zvlášť v období předvolební kampaně distancoval od jakýchkoliv výroků vyvolávajících nenávist vůči Romům.

Signatáři vyhlášení připomínali, že na území EU žije kolem deseti milionů Romů, kteří jsou potomky lidí představujících po staletí součást evropské společnosti, a kteří sami představují živou etnickou menšinu. Současně zdůrazňují, že příslušnost k etniku nemá nic společného s kriminalitou.

K protestnímu vyhlášení se připojilo devatenáct romských organizací z Itálie, dvanáct z Maďarska, devět makedonských a čtyři rumunské organizace zastupující práva Romů, jako i tři subjekty z Turecka, dvě organizace bulharských, francouzských a moldavských Romů a po jednom zastoupení se připojily organizace z Belgie a Izraele.