Hlasování o brexitu ovlivní život přes 200 tisíc Romů ze zemí EU žijící ve Velké Británii
Dnešní rozhodnutí britských poslanců o dohodě o vystoupení Británie z
Evropské unie ovlivní život občanů Evropské unie žijící ve velké Británii. Podle
nejnižších odhadů je počet Romů z jiných zemí EU ve Velké Británii minimálně 200
tisíc, pravděpodobně je to však daleko více. Občanů České republiky je podle
odhadu konzulární služby českého velvyslanectví v Londýně zhruba 100 tisíc.
Británie by EU měla opustit 29. března.
Počet Romů ve Velké Británii se pokusila v roce 2013 spočítat univerzita
v Salfordu. Došla k číslu 200 tisíc. Realita je ale podstatně jiná. Počet Romů
v Británii je nepochybně daleko vyšší. Jako občané EU, většinou ze Slovenska,
České republiky, Polska, Maďarska a Rumunska, se Romové totiž při příjezdu
nemusí registrovat.
Stejně tak se těžko odhaduje počet občanů ČR ve Velké Británii. Ministerstvo
zahraničí na svých internetových stránkách konstatuje, že jejich počet není
znám. Podle londýnské ambasády jich je asi 100.000. Britský statistický úřad
naproti tomu uvádí, že v roce 2017 žilo v Británii 49.000 občanů ČR.
Pokud se britské premiérce Therese Mayové podaří dohodu o brexitu prosadit,
bude platit i přechodné období do konce roku 2020, po dobu kterého se pro občany
ČR v Británii nic nezmění. Po skončení přechodného období by ale museli zažádat
o status usedlíka. Není jasné, co by pro české občany znamenal krach dohody a
takzvaný tvrdý brexit. Británie však opakovaně uvádí, že by občané zemí EU,
kteří v zemi už žijí, měli mít do budoucna stejné zacházení jako dosud.
Dohoda o brexitu upravuje i práva Britů v zemích EU po dobu trvání
přechodného období. V Česku jich podle Českého statistického úřadu v roce 2017
dlouhodobě žilo zhruba 4700. Vláda minulý týden přijala návrh zákona, který
britským občanům i v případě tvrdého brexitu zajistí stejné zacházení jako
občanům EU do konce roku 2020. Pokud Mayová neuspěje s brexitovou dohodou, chce
česká vláda zákon ve zrychleném řízení projednat v Parlamentu. Zákon má
posloužit jako reciproční opatření proto, aby i Británie přistupovala k českým
občanům jako dosud, a ne jako k občanům třetích zemí.
Británie také patří mezi oblíbené cíle pro studium v zahraničí. V programu
Erasmus+ tam na studijní programy a stáže ročně jezdí zhruba 600 studentů,
uvedlo ministerstvo školství. Dalších asi 500 lidí ročně absolvuje studium na
britských univerzitách a Spojené království je v tomto ohledu druhou
nejoblíbenější destinací. Tamní univerzity absolvuje 15 procent všech českých
studentů, kteří se rozhodli pro studium v zahraničí.
Podle ministerstva školství zatím nelze odhadnout, jaký dlouhodobý dopad bude
mít brexit na zájem občanů ČR o studium v Británii. “Minimálně pro příští
akademický rok by však nemusel klesnout počet českých studentů, kteří se ve
Velké Británii zapíší k vysokoškolskému studiu, proti počtu studentů, kteří se k
němu zapsali v minulosti. Tento odhad můžeme vyvozovat z toho, že britský
ministr školství Damian Hinds na počátku července 2018 uvedl, že studenti z EU,
kteří ve Spojeném království začnou studovat od akademického roku 2019/2020,
budou z hlediska výše školného a přístupu ke studentským půjčkám podléhat
stávajícímu režimu,” sdělila ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Dolní sněmovna britského Parlamentu bude dnes hlasovat o brexitové dohodě,
předtím bude rozprava poslanců.
