DPA: Zdi mezi Romy a Neromy na Slovensku

"Ochrana před drobnou kriminalitou" nebo "rasismus"? Dva metry vysoká a téměř
osm metrů dlouhá zeď rozděluje nejen Prešov, ale celou zemi. Před několika dny
zablokovala už dříve nedovolenou zkratku, která vedla z romské osady Stará
tehelňa do centra města přes čtvrť s rodinnými domy, píše agentura DPA.

Před necelými deseti lety město zřídilo komplex sociálního bydlení Stará
tehelňa, aby se postaralo o "problémové rodiny", které v předchozích bytech
nahromadily nesplatitelné dluhy na nájemném. Od té doby se z ní ale stalo čistě
romské ghetto s 2300 obyvateli, z nichž někteří se do bytů nastěhovali
nelegálně. Protože se ve 176 bytech o 50 čtverečních metrech často tlačí 15
lidí, každodenní život dětí se i za špatného počasí odehrává především pod širým
nebem.

Mezi roztroušenými odpadky dělají rámus děti, které by v tuto dopolední dobu
vlastně měly být ve škole. "Zaspala jsem, a proto jsem do školy vůbec nešla,"
vysvětluje sotva jedenáctiletá dívka. A než stihne prozradit své jméno, táhne ji
její asi dvouletá sestřička za ruku k jiným dětem, které stojí vzadu. Mnoho
školáků vozí své sourozence v kojeneckém věku v kočárcích. Po dospělých někde v
dohledu není ani stopa.

Pravidelnou práci tu nemá téměř nikdo. "Jsou tak nekvalifikovaní, že žádnou
práci nenajdou, ani když pracovat chtějí," říká sociální pracovník Michal
Petrov. Děti, které zde vyrostly, neznají od svých rodičů ani tak jednoduché
zvyklosti jako ráno vstát a jít do práce. Odpovídajícím způsobem je nepravidelná
i jejich školní docházka.

Na denním pořádku jsou naopak problémy s alkoholem a s drogami, stejně jako
stálé návštěvy policie. Z krádeží jsou usvědčovány především děti. Podle
slovenských zákonů nemohou být mladiství do 14 let trestáni, ale neručí za ně
ani jejich rodiče. "Policie pak může trestné činy jen zdokumentovat a odložit,"
říká Michal Frank, redaktor regionálních novin Prešovský Korzár.

Děti jsou kvůli tomu v okolí obávané. "Všechno zničí. Nekradou jen ovoce, ale
lámou z ovocných stromů celé větve," říká důchodce František Kubica. "A všechno,
co je kovové, nějak zmizí. A ani v obýváku si člověk není jistý, že tam za
bílého dne najednou nenarazí na několik výrostků," dodává.

Obyvatelé sousedních rodinných domů už před pěti lety sepsali petici, v níž
vedení města žádali o vybudování zdi, která by je chránila před kriminalitou. A
určitě ne náhodou jim starosta Pavel Hagyari nyní toto přání splnil jen pár
měsíců před komunálními volbami. "Není to žádná zeď proti Romům, ale zeď proti
vandalismu a drobné kriminalitě," ospravedlňuje opatření.

Stavba ale není pro všechny požehnáním. "Vynaložili jsme spoustu úsilí, aby k
nám romští rodiče posílali své děti. Teď nám do cesty postavili bariéru, která
zase zmenší počet dětí přicházejících do školky," stěžuje si ředitelka školky
Edita Kovárová.

A asi třicetiletý Rom, který šel kolem během rozhovoru o zdi, mluví o
nespravedlnosti. "Zeď mi nevadí, když ji chtějí mít. Ale co mi vadí, je, že nás
všechny strkají do jednoho pytle, přestože ne všichni tady jsou zodpovědní za
všechny nepřístojnosti," říká.