Der Spiegel: Ve stínu krize populisté na východě EU sílí

Maďarsku hrozí bankrot a zároveň zahýbá ostře doprava. Brusel si dělá
starosti o maďarskou demokracii, a proto proti Budapešti zahájil právní kroky.
Ale problém je daleko širší: i jinde ve východní Evropě jsou populisté a
nacionalisté na vzestupu, napsal německý Der Spiegel.

Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi stačilo půldruhého roku k tomu, aby
svoji zemi přeoral. Občanská práva a svoboda tisku jsou omezovány, demokratické
dělení moci je narušeno, ústava v duchu nacionalistického Hortyho režimu z
meziválečného období schválena. Maďarsko se v EU dostalo do politické izolace a
stojí na pokraji bankrotu. Nyní kroky proti němu podniká i Evropská komise.
Podle Bruselu změny ústavy porušily unijní právo a hrozí, že zemi v těžké
finanční situaci neposkytne pomoc.

Sám Orbán, kdysi obdivovaný politik, je nyní považován za podivnou směs
Vladimira Putina a Huga Cháveze. Nicméně tento muž není jen zajímavým úkazem.
Orbán a jeho Maďarsko představují to, co se děje ve velké části střední a
jihovýchodní Evropy. Ve stínu krize se tam rodí cosi nebezpečného.

Bolestné následky globální finanční krize z roku 2008 se zemím východní
Evropy sotva podařilo překonat a už se stále více z nich znovu dostává na šikmou
plochu, bojují s bobtnajícími dluhy a rozpočtovými deficity, s nezaměstnaností a
hrozbou recese.

Ale nejsou to jen ekonomiky zemí regionu, které jsou stále ještě nebo už zase
v ohrožení. V mnoha státech střední a jihovýchodní Evropy to nevypadá dobře ani
s politickou a sociální stabilitou. Tamní společnost má za sebou dvě desetiletí
nepřetržitých reforem a tvrdých úsporných opatření. Nyní mnoho lidí pociťuje
vyčerpání, únavu z demokracie, euroskepticismus a odpor ke kdysi zbožňovanému
Západu.

„V mnoha ohledech zažívá východní Evropa podobnou deziluzi jako během
socialismu v 70. a 80. letech," tvrdí maďarský ekonom a publicista László
Lengyel. „Hrozí nebezpečí, že celé společenské vrstvy nebo oblasti jako východní
Polsko, východní Slovensko nebo východní Maďarsko propadnou beznaději a
extremismu," dodal.

„Velká očekávání, která si lidé ve východní Evropě spojovali se vstupem do
EU, se mnohdy nesplnila," říká rumunský politolog Cristian Pârvulescu.
„Pozorujeme návrat k populismu a nacionalismu, vývoj v Maďarsku by proto měl být
pro Brusel výstražným signálem," dodal.

Maďarsko skutečně působí jako příklad tragédie společnosti v transformaci.
Výměna elit ve státním aparátu a v hospodářství se po roce 1989 prakticky
nekonala. Po krátké euforii z konce komunismu se v roce 1991 maďarské
hospodářství propadlo a statisíce lidí byly najednou bez práce. Zatímco se malá,
staronová elita obohacovala při často pochybných privatizacích, musela většina
společnosti snášet sociální a hospodářské šokové terapie. Přitom nikdo žádný z
pokusů o ozdravení veřejných financí nikdy pořádně nedotáhl do konce.

V novém tisíciletí se Maďarsko stalo první východoevropskou obětí globalizace
– mnoho zahraničních firem se přestěhovalo dále na východ.

Koalice socialistů a liberálů v letech 2002 až 2010 nevyřešila žádný z
problémů trápících Maďarsko, zato se předvedla hádkami, nehospodárností a
korupcí. Pro Maďarsko to bylo osm ztracených let, bez nichž by to Orbán a jeho
strana Fidesz k dvoutřetinové většině ve volbách v dubnu 2010 asi nedotáhl.

Bulharský politolog Ivan Krstev vidí Orbánovu politiku jako "vážně míněný
pokus řešit krizi nacionalistickými prostředky". „Západ atraktivitu Orbána a
jeho modelu všeobecně podceňuje," říká Krstev. Sousedi se podle něho nyní na
Maďarsko dívají rezervovaně. „Ale co se stane, až vláda nebude moci nabídnout
nic jiného než nacionalistický model? Pokud by čtyři pět zemí ve východní Evropě
začalo dělat to, co Orbán, pak bude mít EU opravdový problém," varuje politolog.

Od Pobaltí po Bulharsko s výjimkou Polska žádná ze zemí s přesvědčením
nestojí za evropskými projekty. V Česku už léta prezident Václav Klaus bojuje
proti EU a euru a prohlubuje politický chaos v zemi, na Slovensku vláda padla
kvůli souhlasu se záchranou jednotné evropské měny a hrozí, že se k moci vrátí
populista Robert Fico. V Estonsku vzbuzují nelibost náklady na záchranu eura.
Jen v Polsku od roku 2007 nacionalisté z Práva a spravedlnosti nejsou schopní
vyhrát žádné volby.

Polsko se ale od ostatních zemí v regionu neliší co do sociálně-ekonomického
vývoje. Východní členové EU pořád patří k nejchudším zemím unie. I nadále tu
panuje právní nejistota a korupce. Jsou tak rozšířené, že většina lidí stále
méně věří v demokracii a ve státní instituce.

Kam může vést ztráta důvěry vůči státu a jeho demokratickým institucím,
ukazuje znovu příklad Maďarska: ve volbách v roce 2010 triumfoval nejen Orbánův
Fidesz, ale i pravicově extremistická strana Jobbik.