Čtyři roky od migrační krize. Cíl zaměstnat půlku uprchlíků je v Rakousku i Německu na dosah
Příchod statisíců uprchlíků do Evropy v roce 2015 vyvolal řadu obav. Ze zvýšení z kriminality, z kulturních a náboženských rozdílů i z neschopnosti běženců najít si zaměstnání. Právě na pracovním trhu nakonec realita předčila očekávání, rozhodně ve dvou zemích, kam přišlo nejvíc běženců v přepočtu na počet obyvatel – v Německu a v Rakousku.
V Rakousku se k letošnímu červenci povedlo získat zaměstnání 44 procentům uprchlíků, kteří do země dorazili v roce 2015. Cíl úřadů byl přitom, aby do pěti let od jejich příchodu měla práci zhruba polovina.
Na tuhle úroveň se Rakousko dostane příští rok, tedy podle plánu nebo mírně před ním, řekl šéf rakouské Agentury AMS (Arbeitsmarktservice – rakouská obdoba Úřadu práce ČR) Johannes Kopf.
Dodal, že uprchlíci nacházejí uplatnění především v zemědělství či pomocných pracích na stavbách. Podle Kopfa tak neberou práci Rakušanům.
Šetření, které se prodraží
V Rakousku do letoška vládla půldruhého roku koalice s účastí ostře protiimigračně naladěné strany Svobodných. Ta také ve vládě prosadila krácení státních příspěvků na integraci uprchlíků včetně škrtání kurzů němčiny a snižování financí pro úřady práce.
Opatření sklidilo kritiku odborníků i organizací pomáhajících běžencům s jejich novým začátkem v Rakousku.
Počty zaměstnaných uprchlíků sice stoupají škrtům navzdory, s většími prostředky od státu by ale agentura AMS dokázala uprchlíkům lépe přiřazovat pracovní místa podle jejich kvalifikace, naznačil šéf agentury Kopf.
Německo mělo v roce 2015 stejný cíl – do pěti let zaměstnat zhruba polovinu tehdy čerstvě zaregistrovaných uprchlíků. Červencové statistiky ukazují, že se k tomuto cíli země blíží o něco pomaleji než Rakousko, podíl běženců se zaměstnáním přesto stabilně a výrazně roste.
Prezident sdružení německých zaměstnavatelských svazů Ingo Kramer se ve světle průběžných statistik z trhu práce už loni sám podivoval, že „to jde tak rychle“.
Sto tisíc zaměstnaných za rok
V tuto chvíli má v Německu práci 35 procent z těch uprchlíků, kteří tam dorazili od roku 2015 z osmi hlavních destinací – Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Eritreje, Pákistánu, Nigérie, Somálska a Íránu.
V absolutních číslech se jedná o 400 tisíc lidí, z celkového počtu zhruba 1,2 milionu, kteří do Německa přišli mezi lety 2015-2018.
Německé statistiky tak oproti těm rakouským zahrnují i uprchlíky, kteří jsou v Německu kratší dobu – měli tedy na hledání práce vedle kurzů němčiny a dalších nutných úředních kroků méně času než ti, kteří dorazili už před čtyřmi lety.
Pro srovnání – ještě loni v srpnu mělo práci v Německu o sto tisíc uprchlíků méně. Deklarovaný cíl zaměstnat do konce příštího roku zhruba polovinu příchozích z roku 2015 tak není zcela nereálný.
Uprchlíci v Německu většinou pracují na pomocných pozicích ve výrobě, jako pracovníci úklidu, v gastronomii nebo v zemědělství, řekl deníku Die Welt Ulrich Walwei z Institutu pro výzkum pracovního trhu a profesí v Norimberku.
Co udělá krize?
Právě v tom se také skrývá největší otazník výše popsaného pozitivního vývoje na pracovním trhu v Německu a Rakousku: Jak velký problém do budoucna bude, že tolik uprchlíků šlo cestou rychle získaného, ale méně kvalifikovaného a také špatně placeného místa?
To se ukáže až ve chvíli, kdy oslabí německá a rakouská ekonomika a kdy tato pracovní místa budou mizet jako první. V německém případě už ekonomové varují před propadem do recese, v tom rakouském zatím jen pozorují oslabení ekonomického růstu.
V Rakousku se navíc mohou vymstít škrty v integračních opatřeních na trhu práce provedené minulou vládou. „Ušetřené“ peníze totiž mířily právě na to, aby uprchlíci přicházeli na pracovní trhu lépe vybavení, jazykově i odborně, a mohli aspirovat na lepší místo.
Aktuální statistiky z Německa a Rakouska tedy sice zdaleka nejsou happyendem integrace uprchlíků, patří ale do komplexního obrazu o tom, jak se země nejvíc zasažené migrační vlnou s nově příchozími vypořádaly. A dokazují, že v některých ohledech realita předstihla opatrná očekávání.
