Chudí Romové na Slovensku dostávají mikropůjčky a staví si svépomocí vlastní domy: Co o tom říká europoslanec Zdechovský?

Na několik otázek týkající se svépomocné stavby ve třech evropských státech odpověděl pro zpravodajský server Romea.cz europoslanec Tomáš Zdechovský, který se od počátku na projektu podílí se slovenským kolegou Peterem Pollákem.

Romové na východě Slovenska obvykle bydlí v neregulovaných osadách na okraji obydlených oblastí, jak je to s pozemky, na kterém budou stát domy, budou ve vlastnictví Romů?

Než se vůbec začne s výstavbou domů, je potřeba si pozemek odkoupit a připravit na výstavbu. Pozemky připraví k prodeji většinou město nebo obec a stanoví za něj částku. Cena se obvykle pohybuje kolem 9 – 10 euro (200 – 240 korun) za metr čtvereční a součástí toho jsou i veškeré inženýrské sítě.

Jak se vám daří vyjednávat se starosty obcí prodej pozemků a vyřídit stavební povolení?

Se starosty problém nemáme, spíš je těžší vyjednávat s vlastníky pozemků, jelikož řada z nich pozemky nechtěla prodat kvůli pozemkové reformě, která na Slovensku nebyla provedena. Právě kvůli tomu musíme majetek vypořádat s desítkami vlastníků, což je v tuto chvíli naše největší překážka. Ale pokud obec už pozemky má, tak je i motivací starosty, aby Romové žili v podmínkách, které jsou důstojné a odpovídaly jednadvacátému století. K tomu je zapotřebí, aby žadatelé o půjčku splňovali všechny potřebné náležitosti, jako je příjem z legálního zaměstnání, to znamená, že odvádějí zdravotní a sociální pojištění, nesmí mít dluhy, musí mít část vlastních prostředků.

Před zahájením výstavby Romové absolvují školení zaměřené především na finanční gramotnost a učí se spořit peníze na koupi pozemku. Tato fáze trvá nejméně jeden rok.

Žadatelům jsou poskytovány tzv. mikropůjčky, kolik se jich prozatím podařilo schválit?

Když bych měl mluvit jenom o Slovensku, mikropůjček, které jsou už v projektu HERO schválené, je aktuálně 11 a dalších 109 rodin si spoří a připravují se na úvěr.

Půjčky poskytuje Slovenská spořitelna a z peněz projektu HERO se financuje pouze sociální práce a vzdělávání a pomoc Romům před a během svépomocné výstavby. Část peněz z projektu HERO jde bance také na krytí rizikových úvěrů pro případ, že by klienti nebyli dočasně schopni úvěr splácet. Od začátku projektu DOM.ov (od roku 2016) se to zatím nestalo.

Samotná vláda Slovenské republiky zvažovala, zda si projekt mikropůjček nevezme za své a nezačne tímto způsobem postupovat, protože pilotní projekt se jeví jako velmi úspěšný a ukazuje se, že má potenciál se rozšířit i na celou Evropskou unii.

Na kolik let jsou Romům v průměru poskytovány půjčky?

Domy stojí kolem 20 tisíc euro (cca 500 tisíc korun), žadatelé splácejí kolem 120 až 130 euro (3000 – 3200 korun) měsíčně a půjčku mají na 19 let s tím, že se úrok pohybuje pod úrokem, který by běžně dostali při hypotéce v bance. Tím, že většina lidí nemá bankovní historii, peníze si do banky nikdy neukládali, tak kdyby si za jiných okolností šli požádat o bankovní půjčku, tak by ji s velkou pravděpodobností ani nedostali. Samozřejmostí je možnost splatit půjčku dříve, a to bez jakýkoliv sankcí.

Musí žadatel složit podíl spoluúčasti na pořízení nemovitosti ze svých úspor, tak jak je to i u hypoték?

Musí, ale ta částka není zas tak velká, něco kolem 10 % z celkové částky domu. Na druhou stranu je důležité, aby si ten pozemek ještě na počátku stavby koupili, protože to samozřejmě úplně mění celou situaci i motivaci k tomu, aby sami začali stavět. Tím, že sami musí do nákupu pozemků vložit vlastní úspory, výrazným způsobem snižuje riziko toho, že by si to někdo v průběhu té doby rozmyslel. Největší podíl na nákladech na stavbu má jejich práce, protože domy staví svépomocí.

Jak velké jsou domy svou rozlohou?

Menší domy mají obytnou plochu kolem 50 metrů čtverečních, větší domy mají i 1. patro nebo podkroví, kde se dá pohodlně spát, tam se pohybujeme kolem 100 metrů. Zájem o menší domy mají především rodiny s jedním maximálně dvěma dětmi. Početnější rodiny uvažují o větší rozloze domu. Velkou roli sehrává i nezisková organizace Projekt DOM.ov, která stavbu organizuje, učí Romy stavebním zručnostem, pomáhá získat potřebné povolení na výstavbu a kolaudaci a pomáhá se získáváním levného stavebního materiálu.

V jakých konkrétních obcích stavba probíhá?

Lokality byly vybírány především v oblastech na východě Slovenska, kde je evidujeme největší chudobu a sociální vyloučení romské komunity. Vytipovali jsme přibližně 12 lokalit a zatím je projekt rozjetý v šesti z nich (Zborov, Varhaňovce, Toporec, Vechec, Kamenná Poruba, Rudňany,) a dvě další (Dobšiná, Jelšava) se momentálně připravují. Do konce roku by to tedy mělo být celkem osm zapojených obcí. V tuto chvíli je v realizaci svépomocných staveb nejdál Zborov, obec, která se nachází pod hradem na východě Slovenska u slovensko-polské hranice. Další lokality na to samozřejmě navazují. Momentálně se na projekt připravuje osada u Spišské Nové Vsi, která je také poměrně dost bídná.

Kde evidujete největší zájem o výstavbu nového bydlení?

Je to zmíněný Zborov, kde vyroste prozatím 5 domů, ale už teď víme, že dalších 30 rodin má zájem se do projektu zapojit. Je zajímavé, že s tímto projektem vzrostl v minulém roce počet žáků navštěvující základní školu, zvýšil se i počet rodičů, kteří mají trvalé zaměstnání a odvádí sociální a zdravotní pojištění, takže vidíme, že projekt má skutečně velmi motivační charakter. V současné době obec začíná připravovat další pozemky na výstavbu aby uspokojila další romské rodiny, které se chtějí do projektu svépomocné výstavby zapojit. Už teď víme, že pokud bychom pozemky měli, minimálně deset až patnáct domů by se mohlo postavit.

Myslí se v projektu i na neméně důležitou občanskou vybavenost?

Aktivitám v rámci projektu HERO se více daří pokud v obcích existují komunitní centra, které se Romům věnují širokospektrálně a pracují s nimi cíleně, systematicky a dlouhodobě. Na to navazují další aktivity neziskových organizací, které jsou v místě poskytovány. Takže určitě i tato věc je velmi důležitá. Je však potřeba zmínit, že projekt Hero nepomáhá jenom s výstavbou domů pro ty nejchudší Romy, ale pomocnou ruku poskytuje i střední třídě Romů, kteří žijí ve vyloučené lokalitě a nejsou schopni si důstojné bydlení postavit či dokončit.

Jako příklad uvedu případ dvou učitelů z obce Varhaňovce, kteří jsou oba plně zaměstnaní a měli problém získat úvěr na stavbu většího domu, který by odpovídal jejich postavení, ale nemohli najít banku, která by stavbu domu financovala. Projekt HERO jim poskytl potřebnou výši úvěru, aby jejich dům, který je o něco větší než ostatní domy, byl úspěšně dokončen.

Na kolik celkově přijde tento projekt?

V současný době máme proinvestováno dva miliony eur, ale evropská komise se zavázala, že do tohoto projektu půjde dalších několik milionů přes Evropskou investiční banku. Samotná Evropská investiční banka zvažuje, zda dá deset milionů eur do celého projektu, protože ten zájem je veliký a ukazuje se, že finanční prostředky by nemusely stačit.

Kdy budou stát první domy?

První domy by mohly být zkolaudovány už v prosinci letošního roku. Teď už máme dokončené hrubé stavby a střechy, stačí jenom dodělat vnitřní a vnější omítky a osadit okna. Někdy na přelomu listopadu a prosince se počítá s instalaci kuchyňské linky. Poté budou domy připraveny k předání a rodiny se budou moci nastěhovat. Záleží také na dokončení výstavby infrastruktury (přípojky, komunikace), kterou provádějí obce. Obce často čekají na poskytnutí slíbených státních dotací na jejich výstavbu.

Jaký dopad bude mít projekt Hero na romskou menšinu žijící na východě Slovenska?

Obrovský, protože se výrazným způsobem zvýší oficiální zaměstnanost Romů v těchto lokalitách. Romové v současné době platí za mnohdy holobyty, které nemají ani podlahu, různým překupníkům nehorázné sumy kolem 300 – 400 euro (7 – 10 tisíc korun) a někdy i více, přitom projektem Hero se jim naskytuje možnost splácet daleko nižší částku a dům bude splňovat všechny náležitosti.

Dopad se očekává také co se týče vzdělanosti obyvatel a zvyšování životní úrovně. To, že začnete žít v dobrém bydlení, tak v něm budete chtít i zůstat. Pozorujeme, že se ve spojitosti s projektem výrazně zvedla docházka u dětí na základních školách, a to v desítkách procentech, což by se v budoucnu mělo pozitivně odrazit na celé romské populaci.

Do projektu je vedle Slovenska zapojeno i Rumunsko a Bulharsko – jak si tyto státy stojí v realizací projektu?

Musím přiznat, že na Slovensku je nejlepší spolupráce jak s neziskovým sektorem, tak i státem. U našich slovenských sousedů projekt postupuje opravdu nejrychleji. V Bulharsku momentálně probíhá vytipování lokalit a pokud vše půjde podle plánu, měly by se tento rok stavby i realizovat.

Nejméně jsme zatím pokročili v Rumunsku, kde partneři z řad neziskových organizací nejsou schopni dát kapacity na administraci toho projektu, která ale není nijak zvlášť složitá. Bohužel v Rumunsku v současné době ještě jednáme o lokalitách, protože na začátku nebyly úplně vhodně zvoleny. Lokality byly zamýšleny pro střední a bohatší vrstvu Romů, ale my opravdu chceme, aby se tento projekt týkal těch nejchudších Romů na Slovensku, v Rumunsku i Bulharsku.