Bukurešť chce spolupracovat s Francií ohledně Romů

Rumunsko si přeje vypracovat společně s Francií jednotný systém, podle něhož
by se posuzoval vývoj deliktů, jichž se ve Francii dopouštějí rumunští občané.
Oznámil to dnes představitel rumunského ministerstva vnitra Marian Titulescu.
Nemluvil speciálně o Romech, ale o rumunských občanech, a naznačil, že Rumunsko
si nepřeje, aby Francie takzvanou romskou otázku spojovala s eventuálním vstupem
Rumunska do schengenského prostoru.

"Naše čísla a údaje o deliktech, jichž se ve Francii dopouštějí rumunští
občané, se liší od těch, které zveřejňují francouzské úřady. Musíme společně
vypracovat jasný a jednotný systém, který by sledoval vývoj takových deliktů a
podle něhož by následně byla přijímána opatření, jimiž bychom se řídili," řekl
Titulescu, který na rumunském ministerstvu vnitra šéfuje takzvanému
schengenskému oddělení.

Na žádost Francie Bukurešť dnes vysílá do Francie na tříměsíční stáž deset
rumunských policistů, kteří se připojí ke čtveřici svých kolegů, jež už ve
Francii pracuje.

Titulescu tvrdil, že podle údajů, které má k dispozici rumunská strana, se
kriminalita Rumunů ve Francii soustřeďuje hlavně na pašování lidí, na žebrotu,
prostituci, krádeže a loupeže. V souvislosti s polemikou kolem vyhošťování
rumunských Romů z Francie Titulescu zdůraznil, že rumunští Romové nejsou jediní,
kdo se takové činnosti dopouští. Zvláště řekl, že absolutně nesouhlasí s
některými názory ve Francii, že by eventuální vstup Rumunska do schengenského
prostoru měl být podmiňován integrací Romů ve Francii.

Francie v minulých týdnech začala s poukazem na potřebu potlačit kriminalitu
zvýšenou měrou vracet do jejich zemí rumunské a bulharské občany vesměs romského
původu, kteří jsou ve Francii ilegálně. To vzbudilo výhrady v obou zemích, u
některých mezinárodních organizací, v katolické církvi a také v EU. Oba státy
patří k nejchudším v unii a tamní Romové zase patří k jejich nejchudším občanům.
Tisíce z nich přicházejí do Francie, podle jejích úřadů často jako oběti
obchodníků s lidmi, a často se tam věnují žebrotě a drobné kriminalitě, protože
legálně práci nemohou dostat. Pobyt cizince ve Francii bez nutnosti prokázat své
příjmy je přitom omezen na tři měsíce.

Francie od začátku roku vrátila do Rumunska a Bulharska přes 8300 jejich
občanů, hlavně Romů, loni jich bylo za celý rok skoro 10.000. Těm, kteří se
vrátí dobrovolně, dává 300 eur (7500 korun) na dospělou osobu a 100 eur na dítě
na opětné usazení se doma. Mnozí se ale zase vracejí. Deportace Romů z Francie
vyvolala v Rumunsku velké emoce a kritiku, Bulharsko se k ní postavilo
střízlivěji.

KAM DÁL?

Romové připravují stížnost na Francii k soudu EU




AFP: Evropa doplatí na neúspěch integrace Romů

Evropský tisk: Romská otázka vyvolala na summitu EU vážnou krizi

Podle Sarkozyho se chystají na Romy i v Německu, Merkelová to popřela


Nečas: Francii jsem v otázce vyhošťování Romů nepodpořil

Nečas v Bruselu: Moje slova nebyla míněna jako podpora Francii. Podle Holomka
premiér problému nerozumí

EU: Brusel musí sledovat, jak Paříž zachází s Romy


AFP: Bruselský útok na Francii je neobvyklý, ale…


Francii se ve věci Romů dostalo podpory z Itálie


Také bulharský prezident kritizoval Francii za vyhošťování Romů


Sarkozy vzkázal Redingové, aby přijala Romy u sebe v Lucembursku


S deportacemi Romů z Francie Sarkozyho vláda tvrdě narazila

Eurokomisařka hrozí Francii právními kroky kvůli Romům


SPECIÁL: Francie deportuje Romy