Britští poslanci schválili návrh vlády na krátký odklad brexitu. Ten ovlivní i život Romů ve Velké Británii
Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu.
Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v
případě, že britský parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou
loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu ovšem Dolní
sněmovna už dvakrát odmítla. Pro vládní návrh se vyslovilo 412 poslanců, proti
jich bylo 202.
Ačkoli ministerskou předsedkyni v její snaze získat odklad data brexitu
podpořila přesvědčivá většina poslanců, její vlastní Konzervativní strana i sám
kabinet mají v této věci dál protichůdné názory. Podle informací parlamentu dnes
pro vládní návrh hlasovalo pouze 112 konzervativních poslanců a 188 jich bylo
proti. Mezi těmi, kdo hlasovali proti odkladu byl například i ministr pro brexit
Steve Barclay nebo ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová. Zejména
postoj Barclaye, který předtím vládní návrh ve sněmovně osobně obhajoval,
považují komentátoři za důkaz, že kabenit je na pokraji rozpadu.
Brexit ovlivní život občanů Evropské unie žijící ve velké Británii. Počet
Romů ve Velké Británii se pokusila v roce 2013 spočítat univerzita v Salfordu.
Došla k číslu 200 tisíc. Realita je ale podstatně jiná. Počet Romů v Británii je
nepochybně daleko vyšší. Jako občané EU, většinou ze Slovenska, České republiky,
Polska, Maďarska a Rumunska, se Romové totiž při příjezdu nemusí registrovat.
Stejně tak se těžko odhaduje počet občanů ČR ve Velké Británii. Ministerstvo
zahraničí na svých internetových stránkách konstatuje, že jejich počet není
znám. Podle londýnské ambasády jich je asi 100.000. Britský statistický úřad
naproti tomu uvádí, že v roce 2017 žilo v Británii 49.000 občanů ČR.
Hlasování o vládním návrhu předcházelo projednání tří dodatků, z nichž ani
jeden schválen nebyl. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit
brexit kvůli uspořádání nového referenda, žádající předat odpovědnost za dění
kolem brexitu Dolní sněmovně a navrhující odložit brexit na neurčito do doby,
než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.
Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se
zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli
dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve
středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností
vyloučila možnost, že Británie unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného
vymezení dalších vzájemných vztahů.
Vláda se chystá brzy oznámit, že dohodu o brexitu předloží parlamentu k
hlasování potřetí, a to začátkem příštího týdne. Není ale jasné, co se stane,
když poslanci dohodu opět odmítnou. Kabinet varoval, že v takovém případě může
být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude
muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen.
O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy
musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na
summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila
není jisté. Pokud by šlo o krátký odklad kvůli realizaci již schválené dohody,
byl by podle všeho souhlas evropských lídrů téměř automatický. Pokud by však
Británie žádala o odklad bez jasné vize dalších kroků, měla by mnohem složitější
postavení. Předseda Evropské rady Donald Tusk nicméně dnes oznámil, že se chystá
prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzvat, aby i případný delší odklad brexitu
umožnili.
Dohoda o vystoupení Británie z EU narazila v britském parlamentu zejména
kvůli spornému ujednání o takzvané irské pojistce. Ta má předejít obnovení
hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem, u části britských poslanců však
vyvolává obavy, že tento mechanismus v sobě skrývá riziko trvalého připoutání
Británie k unijním strukturám i po brexitu. EU tvrdí, že toto řešení vzešlo z
dlouhých vyjednávání a ukázalo se být jedinou schůdnou variantou.
