Barroso: Miliony Romů v EU žijí v nepřijatelných podmínkách

Miliony Romů v Evropské unii podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa
žijí v podmínkách, které jsou v 21. století nepřijatelné. Romové, kterých v unii
žije kolem 12 milionů, představují největší etnickou skupinu, která kdy na území
unie čelila extrémní chudobě, diskriminaci či rasismu, řekl dnes Barroso na
dosud největší mezinárodní konferenci, kterou Evropská unie uspořádala na romské
téma.

Podle dalšího z účastníků setkání, známého finančníka a filantropa George Sorose,
dokonce mnoho Romů žije v nelidských podmínkách. "Vznikají kvůli tomu negativní
stereotypy, které pak dále zhoršují jejich situaci," řekl Soros, který již na
pomoc Romům vydal kolem 100 milionů dolarů.

Nejdůležitější výzvou je podle něj zlepšit situaci Romů. Za největší úspěch v
poslední době v této souvislosti přitom označil loňské rozhodnutí Evropského
soudu pro lidská práva, který dal za pravdu romským rodinám z Ostravska bránícím
se proti umisťování svých dětí do zvláštních škol. "Soud rozhodl, že segregace
romských dětí je nezákonnou diskriminací," řekl Soros. Účastníci konference na
jeho slova reagovali hlasitým potleskem a dupáním.

Americký miliardář maďarského původu dále připomněl, že většina Romů v EU žije v
nových členských zemích a že se jejich situace po pádu komunismu zhoršila. Není
proto podle něj překvapením, že Romové odcházejí na Západ, což přináší další
problémy, jako nedávné rozhodnutí italské vlády odebírat Romům otisky prstů.

Jen v České republice podle dva roky staré analýzy existují více než tři stovky
ghett, v nichž žije zhruba 80.000 lidí, převážně Romů. Romové v Česku rovněž
čelí problémům se vzděláním. Podle nedávné sondy provedené Nadací rozvoje
občanské společnosti jsou romské děti z ghett ve škole méně úspěšné než jejich
vrstevníci. Dalším velkým problémem, který sužuje české Romy, je nezaměstnanost.

Na Slovensku žije podle odhadů kolem 400.000 Romů, z toho asi třetina v
chatrčích na okrajích obcí a měst, mnohdy bez vodovodu, elektřiny a kanalizace.
I slovenské Romy trápí především nevyhovující bydlení a z něj vyplývající
izolace, nezaměstnanost a omezený přístup ke vzdělání.

Podle předsedy sdružení Dženo a místopředsedy české vládní rady pro záležitosti
romské komunity Ivana Veselého, který patřil mezi účastníky dnešní konference,
se ale někdy kvůli problémům přehlíží úspěchy. V České republice například
zmínil rozvoj romské kultury či gramotnosti.

Barroso podotkl, že Romy nelze vykreslovat jenom jako pasivní oběti
diskriminace. Zároveň je však třeba vzít na vědomí, že bohatá většinová
společnost má mnohem více možností něco změnit než sami Romové. Velká část
odpovědnosti pak leží na členských státech. "Pokud se věci od základu nezmění,
miliony mladých Romů před sebou nebudou mít nic jiného než život plný sociálního
vyloučení a marginalizace," řekl předseda Evropské komise.

Romové podle něj potřebují především takové vzdělání, práci a bydlení, jaké má
většinová společnost. Řešením je podle Barrosa konstruktivní podpora vzdělávání
či podpora zaměstnanosti, která vezme úvahu kulturní rozdíly Romů. Komise již
nyní ze strukturálních programů podporuje řadu aktivit určených na pomoc Romům,
což ve svém projevu ocenil i Soros.

Konference věnované Romům v Evropské unii se účastní na 400 zástupců státní
zprávy, neziskových organizací a Romů. Z Česka přijela například ministryně pro
lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková. Mezi účastníky je i evropský komisař
pro sociální věci Vladimír Špidla.

Podle něj počet Romů v Evropě odpovídá zhruba počtu obyvatel Belgie. "Když
zvládneme integraci Romů, tak máme jednu Belgii plus. S celou kapacitou,
ekonomickou, intelektuální a kulturní," řekl Špidla.

Výsledkem konference by měla být doporučení pro francouzské předsednictví EU a
pro novou analýzu k problematice romské menšiny, kterou nyní vypracovává
Evropská komise. Věcí se pak zřejmě bude zabývat prosincový summit EU.