Aliance pro Evropský romský institut: Romští hrdinové a romský odboj během 2. světové války nesmí být zapomenut

Prohlášení Aliance pro Evropský institut

Na dnešní den, 16. květen roku 2016, připadá 72. výročí
povstání v tzv. zigeunerlager neboli „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince. Dne 15. května roku
1944 nařídily SS pozabíjet 6500 žen, mužů a dětí, kteří byli v zigeunerlager
uvězněni. Když večer 16. května tábor obklíčily náklaďáky SS a jeho obyvatelům
bylo nařízeno, aby vyšli ven, romští a sintští vězňové odmítli baráky opustit. S
pomocí kamení, pracovního náčiní, klacků a nahrubo vyrobených zbraní zahnali
stráže SS pryč. K takovému odmítnutí, takovému odboji ještě nikdy předtím
nedošlo. Po vypjatém střetu byl SS vydán rozkaz, aby tábor opustily, a jeho
obyvatelé byli pro tu chvíli zachráněni.

V roce 2010 uspořádala organizace Hlas Romů (La Voix des Rroms) první
mezinárodní vzpomínkovou událost k povstání v osvětimském zigeunerlager 16.
května 1944. Od té doby se objevovalo stále větší množství literatury, výzkumu,
vyprávění, ztělesnění a uměleckých ztvárnění vztahujících se či inspirovaných
událostmi tohoto dne a Den romského odboje se v současnosti slaví po celé Evropě
i ve světě.

Připomenutím tohoto povstání si uvědomujeme a ustavujeme důležitost romského
odboje a také možnost spojit síly v boji proti útlaku v těch nejtěžších
chvílích, dokonce i tváří v tvář masovým vraždám a genocidě.

Pro udržení vzpomínky na romský odboj hrají důležitou roli svědectví
samotných Romů i dalších lidí, kteří holocaust přežili. Romští učenci, umělci,
organizace a aktivisté spolu s různými institucemi a výzkumníky neromského
původu pořádají vedle vzpomínkových aktivit také nová šetření tohoto povstání.
Výzkum ukazuje, jak romský odboj a jejich strategie pro přežití umožnily vidět
Romy v novém světle, odlišném od toho, v němž vypadají jako oběti. Tyto
strategie pro přežití uchovávají a udržují lidskou důstojnost i za výsostně
znepokojivých podmínek.

Výzkum dokládá historii útěků, povstání ve dnech 16. května 1944 a 2. srpna
1944, zkoumá vzpomínky na romské hrdiny a podporu romského odboje mezi ostatním
obyvatelstvem, ale i aktivní a hrdinskou účast Romů v partizánských hnutích po
celé Evropě, která se ocitla pod nadvládou nacistického režimu. V tomto procesu
znovuobjevování romského odboje se vynořuje inspirující model pro poznání a
vědomí Romů a jejich nositele.

V rámci tohoto vynořujícího se procesu přeučování a přepisování romské
historie lze rozpoznat řadu způsobů, jak můžeme zaměnit historii útlaku za
praktiky, momenty a příběhy odboje. Klíčem k tomuto přeučování je vytvoření
nového pojetí romského odboje jakožto romské houževnatosti, pozorovatelné v
historii i dnes v boji proti různým formám útisku.

Tento odboj a houževnatost nám připomínají různá shromáždění, aktivity a
další (politické a kulturní) události odehrávající se mezi Romy v různých
zemích. Současní umělci kladou důraz na ztělesnění a příběhy romského odboje
jakožto hlavní rysy romské zkušenosti. Dokonce i samotné umění Romů je vnímáno
jakožto uvážená a tvůrčí metoda romského odboje, dobře ustavená podoba přežití
kultury a ukázka etického i politického závazku vůči budoucnosti komunity Romů.

16. května 2016 se po celé Evropě zapojujeme do vzpomínkových aktivit,
abychom si připomenuli důležitost povstání v zigeunerlager dne 16. května 1944.
Bereme si z této dějinné události nabízenou lekci o tom, jak Romové museli hrát
aktivní a uvědomělou roli ve směřování svých životů a definování své vlastní
víry, ať již během holocaustu anebo po něm. V tento den oslavujeme sílu Romů,
kteří se dokáží sjednotit, i spojenectví, která je možné vybudovat pro to, aby
Romové našli své sebeurčení.

Aliance pro Evropský romský institut:

• Katalin Barsony, výkonná ředitelka nadace Romedia, generální ředitelka BAXT
  Films, Myagunya, spolupracovnice Viktoriánské katedry umění na Universitě v
  Melbourne
• William Bila, člen rady Nadace pro vzdělávání Romů
• Nicoleta Bitu, ředitelka Centra pro romské studie v Bukurešti
• Ethel Brooks, profesorka sociologie a studia genderu a feminismu na Univerzitě
  Rutgers; členka Památkového ústav holocaustu v USA
• Timea Junghaus, kurátorka, výzkumnice a historička umění na maďarské Akademii
  věd
• Sead Kazanxhiu, umělec
• Angéla Kóczé, hostující docentka studií feminismu, genderu a sexuality,
  Universita Wake Forest
• Saimir Mile, právník a odborník na romský jazyk
• Andrzej Mirga, předseda rady Nadace pro vzdělávání Romů
• Anna Mirga-Kruszelnicka, antropoložka, doktorské studium na Nezávislé universitě
  v Barceloně
• Ciprian Necula, romský aktivista, docent na SNSPA, Bukurešt
• Dijana Pavlovic, herečka a producentka
• Nadir Redzepi, výkonný ředitel Nadace pro vzdělávání Romů
• Romani Rose, ředitel německé Rady pro Sinty a Romy
• Iulius Rostas, hostující přednášející na universitě Corvinus a spolupracovník
  Institutu pro pokročilá studia, Universita střední Evropy
• Mihaela Zatreanu, úřednice Národního programu – ROMACT, Rumunsko