AI: Má-li být EU v lidských právech věrohodná, musí si napřed zamést před vlastním prahem
Pokud chce Evropská unie znít věrohodným hlasem, když hovoří o dodržování
lidských práv ve třetích zemích, měla by si udělat pořádek také doma. Uvedl to Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International (AI). Zmínil se přitom
mimo jiné o diskriminaci romské menšiny v evropských zemích, včetně České
republiky.
"Při vymýšlení strategií, systémů podpory, se udělalo mnoho práce. Je ale
potřeba je uvést do praxe. A koneckonců, když vlády samotné nedodržují své
právní závazky, musí z toho být vyvozena odpovědnost," poznamenal Shetty.
Podle AI Romové, kterých je v EU mezi deseti až 12 miliony, stále čelí
diskriminaci v oblastech jako je vzdělávání, zdravotnictví, zaměstnanost či
bydlení. Podle Shettyho by Evropská komise například mohla vyvolat s některými
členskými zeměmi řízení pro nedodržování evropských pravidel, které může skončit
až u evropských soudů. "Na rozhodování, zda postupovat podle práva, mají často
vliv politické procesy," míní šéf AI.
V tyto dny jedná v Bruselu s představiteli řady evropských institucí. Shetty
připomíná, že letos bude zvolen nový Evropský parlament, přijde nová Evropská
komise. "Je velmi důležité, aby nyní končící vedení zanechalo určité dědictví a
nastavilo cestu v oblasti lidských práv pro tu komisi, která přijde," domnívá
se.
Evropa byla podle něj vždy v historii vnímaná jako globální lídr v oblasti
lidských práv. "Náš dojem je, že v posledních letech se ale situace výrazně
zhoršila," míní. Jako omluva prý přitom často slouží vleklá ekonomická krize.
"Chceme lídrům unie připomenout, že mezi základními hodnotami EU vždy byly
lidská práva, svoboda a demokracie. U těchto hodnot se nedají dělat kompromisy,"
dodal Shetty.
Významným tématem, na které AI v souvislosti s Evropskou unií upozorňuje, je
podle Shettyho také otázka migrace. V unii nyní sílí debata o změnách imigrační
politiky především po loňské tragédii u italského ostrova Lampedusa, kde zemřely
stovky nelegálních uprchlíků ze Severní Afriky a Blízkého Východu. AI míní, že
nynější politika se ale více zaměřuje na snahu imigranty udržet mimo EU než na
přemýšlení o ochraně obecných lidských práv.
"Nikdo nenavrhuje úplné otevření hranic a přijetí všech. Ale mohou být
ustaveny systémy, kdy při respektování lidských práv bude existovat legální a
systémová cesta pro imigraci," míní Shetty.
Třetí otázka, na kterou Amnesty International upozorňuje, je podíl některých
evropských zemí na programech amerických tajných služeb, které zřejmě nelegálně
zadržovaly osoby v utajovaných zařízeních, údajně například v Polsku. I zde by
podle Shettyho měla být vyvozena konkrétní odpovědnost.
AI má obavy o lidská práva v Rusku po skončení OH
Salil Shetty má i obavy o stav lidských práv v Rusku, především poté, co se
vypnou kamery a zhasnou světla na konci zimní olympiády v Soči. Řekl to s tím,
že situace ohledně lidských práv je už nyní v Rusku velmi špatná.
Shetty přitom poukázal na zákon omezující práci nevládních organizací či na
složitou situaci homosexuálních menšin. Právě kvůli této problematice odřekli
někteří západní politici svou účast na olympiádě v Soči.
Rusko v minulých dvou letech zavedlo řadu zákonů, které vážně komplikují činnost
neziskových organizací a hnutí v oblasti ochrany lidských práv. Skupiny
přijímající finanční pomoc ze zahraničí musejí samy sebe označovat za
"zahraniční agenty", zvýšenému dozoru byla vystavena i internetová komunikace.
Silné protesty vyvolal zákon o zákazu propagace homosexuality mezi mládeží,
který loni v létě podepsal prezident Vladimir Putin. Kontroverzní právní norma,
která podle kritiků otevírá dveře represím proti gayům a lesbám, vedla řadu
světových celebrit i některé politiky k výzvám bojkotovat olympiádu. Neúčast v
Soči už například ohlásili prezidenti USA, Německa nebo Francie.
S tímto přístupem ale Shetty úplně nesouhlasí. "Pohled Amnesty International je
obecně takový, že je třeba se angažovat, nebojkotovat. Náš filosofický přístup
je vždy se angažovat," vysvětlil.
Potřebná je podle něj především dlouhodobá strategie. Také proto AI žádala
evropské instituce, aby vysílaly své lidi jako pozorovatele k soudům v Rusku,
kde by mohli sledovat dodržování lidských práv. Shetty připustil, že Evropská
unie je v dialogu s Moskvou o této otázce aktivní a připomněl blížící se
vrcholnou schůzku Ruska a EU v Bruselu.
"To je všechno symbolické. Ale nakonec to není jen o tiché diplomacii a
následném uzavírání smluv o obchodu a ropě," dodal představitel Amnesty
International.
