Adam Cibuľa: Mistr Evropy z chatrče

Jeho příběh připomíná populární bungee jumping – během chvíle na vrcholu a pak až na dno, to všem hned několikrát. Adam se narodil roku 1964 v malém městečku Hnúšťa nedaleko Bánské Bystrice. Vyrůstal ve velmi nuzných poměrech, přesto už na základní škole jeho spolužáci obdivovali jeho svaly – oni trávili dlouhé hodiny v posilovně, on necvičil vůbec. Přesto byl na tom mnohem lépe než oni.

Adam nebyl žádné neviňátko. Jako mladík se občas popral nebo se dopustil drobných krádeží, a tak si vyzkoušel i život za mřížemi.

Karta k lepšímu se začala obracet v roce 1993, tedy v jeho necelých třiceti letech.  Pohádková cesta do vrcholového sportu začala krátce poté, co se vrátil z vězení.

„Objevili mě doslova na ulici. Právě jsem procházel kolem sportovní haly, kde se právě konalo mistrovství Slovenska v kulturistice. Měl jsem větší ruce než všichni ti, kteří soutěžili, a tak mě hned oslovili. Ani jsem neuměl pořádně chytit do rukou činky. Musel jsem začít úplně od nuly. No a za osm měsíců jsem získal první titul Mistra Evropy,“ řekl před lety slovenské Gipsy Television.

O rok později úspěch zopakoval a rázem se stal jedním z nejsledovanějších slovenských sportovců. Jenže Adam slávu neustál, a tak přišel první průšvih, který ovlivnil jeho sportovní kariéru.

V roce 1996 se s kamarády „zapovídal“ v hospodě a ztratil pojem o čase. Ujel mu autobus do Bratislavy a následně uletělo letadlo, kterým mířila slovenská výprava na mistrovství světa v kulturistice v jordánském Ammanu. Byl z toho pořádný poprask a Adam dostal od Slovenské federace kulturistiky a silového trojboje dvouletý zákaz činnosti.

Přestože od té doby měl problémy s alkoholem, dokázal po uplynutí trestu v roce 1998 získat na evropském šampionátu stříbro. Jenže na podzim odmítl jít na plánovanou dopingovou kontrolu, protože „komisi nepotřeboval nic dokazovat“. A tak přišel další, tentokrát tříletý trest a vyřazení z reprezentace. Nato ho kvůli problémům s alkoholem opustila žena s pěti dětmi, a tak to vypadalo, že se z těchto ran Adam už nevzpamatuje.  

Chyba lávky. Srdce své ženy získal zpátky a na sportovní pódia se později vrátil. Ještě předtím v roce 2002 ovšem kvůli lásce k alkoholu a dluhům na nájemném přišel o byt v paneláku, a tak se s rodinou odstěhoval do romské osady v Klenovci.

Adam si tu postavil chatrč ze dřeva a hlíny, kterou zevnitř omítl sádrou. Se svojí osmičlennou rodinou bydlel v místnosti o rozměrech 4 x 4 metry. Tři postele, židle, pec a skříň. Voda z místního potoka. V těchto podmínkách strávil pět let – do roku 2007.

A paradoxně v tomto období a těchto mírně řečeno skromných podmínkách přicházejí další úspěchy. V roce 2003 se ke kulturistice opět vrátil a o rok později získal v pořadí již třetí evropský titul. V roce 2005 přichází první bronz na mistrovství světa, v roce 2006 čtvrté vítězství na „Evropě“. O stupínek níž pak končí v roce 2007.

Tehdy se také zásadně mění bydlení Cibuľovy rodiny, tentokrát k lepšímu. Jozef Kausich, slovenský podnikatel jim koupil v Hňúšti dvojpokojový byt, manažer a trenér Dušan Ďubek zařídil vybavení bytu. Starosta města mu navíc zajistil v místní fabrice práci.

Asi tušíte, že ani toto nebude kýžený happy end, to zkrátka Adamova neklidná povaha nedovolí. Ještě téhož roku končí s kulturistikou, přestože je nominován na mistrovství světa a patří mezi favority. Opět se kvůli alkoholu dostává do finančních problémů a o byt nakonec přichází. Následuje návrat k životu v osadě…

Mezitím, poté návratu ke kulturistice, se ve 45 letech! stává v roce 2009 po páté evropským šampionem a téhož roku získává druhý bronz na mistrovství světa. O dva roky později ještě přidává z mistroství světa páté místo.

Adam Cibuľa patří mezi nejúspěšnější sportovce slovenské historie. Přesto všichni tvrdí, že toho mohl dosáhnout mnohem více. V tom ale Adamovi zabránil Adam Cibuľa a jeho nezkrotná povaha. Přesto si tento sportovec zaslouží náš obdiv.