65 let Evropského soudu pro lidská práva: Jak rozhoduje o stížnostech z Česka a dalších zemí?
Již 65 let působí ve francouzském Štrasburku Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který byl zřízen při Radě Evropy (RE) k 21. lednu 1959. Soud rozhoduje o jednotlivých nebo státních stížnostech týkajících se porušení občanských a lidských práv a politických práv stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Soud tak dohlíží na dodržování lidských práv milionů Evropanů z členských států Rady Evropy, které ratifikovaly úmluvu o ochraně lidských práv. Rada Evropy je mezinárodní celoevropská organizace, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Vznikla v květnu 1949 podpisem zakládací listiny, tzv. Londýnské dohody. Nyní má 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. Rusko bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu.
ESLP soud je složen ze soudců, jejichž počet odpovídá počtu smluvních států, tedy 46. V čele je předseda, kterého volí soudci. Kromě zastupování soudu navenek předseda řídí jednání velkého senátu, který se zabývá nejcitlivějšími případy štrasburského soudu. Nyní je předsedkyní soudu irská soudkyně Síofra O’Learyová. Soudcem za ČR je bývalá soudkyně ústavního soudu Kateřina Šimáčková.
ESLP ve své historii již řešil zhruba milion stížností jednotlivců a také asi 25 mezistátních sporů. Jedním z nich je i lichtenštejnská stížnost kvůli sporu o majetek v Česku vyvlastněný po válce lichtenštejnskému vládnoucímu rodu. ESLP předloni shledal porušení úmluvy o ochraně lidských práv ve čtyřech stížnostech proti Česku. Týkaly se užití síly ze strany policistů, výše náhrady za vyvlastnění a zákonnosti vydávací vazby. V dalších 25 českých kauzách soud konstatoval, že úmluva porušena nebyla. K nejznámějším případům týkajícím se Česka, kterými se ESLP zabýval, patří kauza odebrání synů Češky Evy Michalákové norskou sociální službou Barnevernet. Soud v květnu 2022 zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života.
