2. srpen je Památným dnem romského holocaustu

Druhý srpnový den už tradičně svět vzdává úctu obětem romského holocaustu.
Centrem piety je Osvětim-Březinka, muzeum na místě bývalého vyhlazovacího
tábora, kde bylo právě v noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisty zplynováno 3000 Romů
a Sintů. Další Romové byli zavražděni  v koncentračních táborech především
v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru
a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen ztěží odhaduje, byli bez varování nahnáni
do lesa, tam postříleni a zahrabáni. Masové hroby byly často odkryty až dlouho
po válce.

Piety v Osvětimi-Březince se každoročně účastní přeživší i pozůstalí společně
s politiky a představiteli romských a sintských sdružení. Ještě před ní pak z
Tarnówa vyráží karavana Romů i Neromů putující čtyři dny po místech tragického
konce téměř dvou stovek Romů, tento rok zaštítěna polským prezidentem
Bronislawem Komorowským. Než vyjela na svou letošní, 12. cestu, zastavili se
její účastníci jako každý rok na tarnówském náměstí před pamětní deskou
upomínající na vyvraždění místních Židů v roce 1942, poklonili se před pomníkem
zasvěceným upomínce prvních polských vězňů odvlečených do vyhlazovacího tábora v
Osvětimi a na místním hřbitově vzpomněli na své blízké. Poté už vyrazili směr
Żabno, kde je na hřbitově pochováno 49 zavražděných
Sintu a 12 maďarských Romů, pokračovali do Szczurowa s modlitbou za 93
zastřelených romských mužů, žen a děti z místní původně stohlavé komunity, a
Bielcze, popraviště 28 Romů.

Karavana každoročně ujede asi
osmdesátikilometrový okruh daný především pamětními místy, ale zároveň
kopírujícíi oblast, která bývala polským Romům po generace vlastní. Právě proto
se podle historiků nacisté často rozhodli pro rychlou a nečekanou akci, protože
měli obavu, že Romové utečou do místních borovicových lesů, které dobře znali.
Další Romové a Sintové byli v květnu 1940 deportováni z celého Polska do tzv.
generálního gouvernementu (centra moci německých okupantů), na jehož území leží
i dnešní Tarnówsko, a zde byli popravování nebo umisťováni do ghett společně s
Židy.

Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla
podle odhadů ke smrti 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy.