Vzpomínka na staré časy u našich sousedů

Vánoce jsou za dveřmi a to je vždy příležitost nejen nakupovat, ale také se zamyslet nad tím, co Vánoc znamenají. Co znamenají pro nás, co znamenají pro naše blízké i vzdálené, ale taky co znamenaly pro naše předky.

Hodnotou navíc může být to, když se zamyslíme nad tím, co Vánoce znamenaly a znamenají pro naše známé i neznámé sousedy.
Kolik je v nás člověka To se můžeme dozvědět například tím, že navštívíme zajímavou akci, která začíná ve čtvrtek 6. prosince 2007 v půl páté odpoledne v Muzeu romské kultury. Jde o výstavu s názvem Kolik je v nás člověka / Manuš andre amende. Výstava pojednává o oslavách Vánoc v romské rodině, navštívit ji můžete až do konce ledna roku 2008. Výstava přibližuje oslavy vánočních svátků v romské rodině, tak jak se udržovaly dříve a jak se udržují dnes.

Nejedná se sice o zvyky, které by byly typicky romské, jde vesměs o obyčeje, které Romové v minulosti převzali od svého okolí. Zajímavé však je, že se v prostředí romské rodiny řada z nich dodnes podařila zachovat. Je pravděpodobné, že vám některé z obyčejů budou připadat povědomé, budete je znát z vyprávění vašich rodičů nebo prarodičů, anebo je dokonce sami doma dodnes udržujete. Jiné obyčeje už ale ve vaší rodině třeba upadly v zapomnění a není vyloučeno, že se vám zalíbí natolik, že si řeknete, proč si letos po štědrovečerní večeři k sobě nesvázat lžíce, proč neprostřít taky těm, kteří už nejsou mezi námi? Proč si neudělat medem křížek na čelo, pod talíř si nevložit nebo na stromeček nepověsit tisícovku, anebo se rovnou raději celý neumýt v penízkové vodě?Celou výstavou provází návštěvníka „romský hlas“ -citace mnoha romských pamětníků, pro zahraniční návštěvníky je připraven anglický průvodce. Lektorka muzea připravila k výstavě animační program pro školy. Betlém a pozdrav nakonec Výstava potěší také ty, kteří se rádi vydávají na cestu k pomyslnému Betlému. V prvním sále výstavy si můžete prohlédnout hned několik dílek z dílny romských výtvarníků. Kromě těch vyřezávaných se můžete potěšit také u originálního betlému vyšívaného, anebo jesliček, které jsou přímo k nakousnutí – jsou totiž vyrobeny z chlebového těsta. Můžete shlédnout také několik papírových betlémů, v nichž se objevují romské postavy a unikátní romský betlém z dílny J. Součka, který pro výstavu vypůjčili Staropražští betlémáři – jmenovitě rodina Bašových.
A jak bychom se po romsku pozdravili? Takto: „Lačhi Karačoňa, kaj t´aven saste sar andro paňi o mačho, lošande sar o khamoro ľinaje, kaj te aven zorale the barvale sar kaľi phuv!“
A znamená to: „Šťastné Vánoce, ať jste zdraví jako ryba ve vodě, veselí jako sluníčko v létě, silní a bohatí jako černá země!“