Vychází další číslo Romano voďi, tentokrát věnované emancipaci romských žen

Význam slova emancipace měl původně blíže k významu slova propustit (někoho) než vymanit se (něčemu) – jak mu rozumíme dnes. Za nezávislost, svobodu a rovná práva se během historie svedlo a stále svádí tolik bojů a vynakládá tolik úsilí, že není v lidských silách je všechny do jednoho spočítat. Přesto – anebo možná právě proto, vyvolává slovo emancipace i rozličnou škálu nepatřičných reakcí – od úšklebků, ironického smíchu až po oči v sloup. A to je velká škoda. Za tím zprofanovaným termínem totiž stojí mnoho vážných a složitých situací, které se dotýkají bezpočtu lidských osudů.

V dubnovém čísle Romano voďi jsme se zaměřili na osudy romských žen – hlavním tématem je právě jejich emancipace. Představíme vám několik zajímavých příběhů žen, které se vymanění z tradiční představy ženy (starající se především o rodinu a plotnu) nebály.

„Pokrok je vidět třeba až po deseti, dvaceti letech a opravdu silné osobnosti, které mají střízlivou mysl a kritické myšlení, změní tento svět. A my ho musíme změnit, aby se nám žilo lépe,“ říká Ingrid Kosová, kterou k rozhovoru pozval Tomáš Bystrý.

Jak k emancipaci ve svých šedesáti letech došla Olga Fečová, co bylo prvním impulsem pro Miroslavu Adamenko nebo jakou roli hrají v emancipaci tradiční hodnoty a rodinné vazby se dočtete v článku Reny Horvátové. V čem se liší emancipační snahy českých a slovenských žen od emancipace Romek a jak je to s jejich emancipací prostřednictvím literatury přibližuje Renata Berkyová.

Na muže jsme ale nezapomněli – představíme vám terénního pracovníka, díky kterému začalo na střední nebo vysoké škole studovat na 70 mladých Romů nebo městského strážníka Bohuše Vlačuhu – nejkrásnějšího muže v soutěži neslyšících ČR i Evropy. Ujít si nenechte ani fotoreportáž z premiéry posledního filmu Petra Václava, do kterého obsadil Klaudii Dudovou a Zdeňka Godlu nebo pozvánku na letošní ročník festivalu Khamoro.

Přeji vám zajímavé čtení, milí čtenáři!