Soudce Vojtěch Šimíček, který rozpustil neonacistickou Dělnickou stranu, se stal ústavním soudcem
Senát schválil na návrh prezidenta Miloše Zemana povýšení soudce Vojtěcha
Šimíčka mezi ústavní soudce. Ten v rámci Nejvyššího správního soudu předsedá
senátu, který rozhoduje ve věcech volebních a ve věcech politických stran.
Rozhodoval i o rozpuštění neonacistické Dělnické strany.
Šimíček svoji nominaci označil za projev Zemanovi velkorysosti. Reagoval tak
na to, že prezident před senátory ocenil jeho odvahu, s níž po Zemanově zvolení
prezidentem kritizoval některé aspekty jeho volební kampaně.
"Nelze tvrdit, že bych s touto kritikou zcela souhlasil, pane Šimíčku. On je
velký rozdíl mezi úmyslnou nepravdou a neúmyslnou nepravdou," uvedl Zeman. Věří,
že Šimíček se stejnou razancí bude soudit i další případy. Prezident také řekl,
že Šimíček "vstoupil do mého srdce větou, že ne každý hloupý zákon je nutně
protiústavní".
NSS: Dělnická strana navazovala na nacismus
Nejvyšší správní soud (NSS)
odůvodnil v únoru 2010 rozpuštění Dělnické strany mimo jiné i těmito slovy:
„Nacionální socialismus Dělnické strany navazuje na hitlerovský nacionální
socialismus, respektive na neonacismus.“ Předseda senátu Vojtěch Šimíček v
odůvodnění rozsudku tehdy zmínil i některé body programu DS, které jsou v
rozporu se zákonem. Dělnickou stranu lze podle něj označit za: „populistickou,
homofobní, šovinistickou, případně vykazující rasistické sklony".
NSS v rámci líčení rovněž hodnotil obsah volebních spotů DS, které Český
rozhlas odmítl odvysílat. Týkaly se „Cikánů", jak Romy DS tituluje. Soud spot
shledal rasistickým, neboť romské etnikum hodnotí paušálně. Jak senát řekl,
paušalizace jedné skupiny obyvatel na základě etnického klíče je dle zákona
nepřípustná. DS se paušalizujícím způsobem vymezuje vůči romské, židovské,
vietnamské a dalším menšinám, stejně jako vůči homosexuálům, přistěhovalcům atd.
Vytváří dojem, že většina je díky existenci těchto minorit v ohrožení.
Podle soudu napadala Dělnická strana samu podstatu demokratického systému
státu.
Svoboda projevu má své mantinely
Soud také v podstatě sdělil, že i svoboda projevu má své nepřekročitelné
mantinely. A to mimo jiné i proto, že v projevech, které zazněly na
shromážděních organizovaných Dělnickou stranou, nebo kterých se tato strana
účastnila, a v názorech, jimž tato strana poskytovala prostor ve svém stranickém
tisku, směřuje k vyvolávání národnostní, rasové, etnické a sociální
nesnášenlivosti a ve svém důsledku ke snaze o omezení základních práv a svobod
určitých skupin.
Vláda ve své žalobě argumentovala i svědectvím znalce, podle kterého Dělnická
strana v symbolech i slovních projevech navazuje na hitlerovský nacionální
socialismus. Advokát vlády Tomáš Sokol předložil soudu také desítky listinných
důkazů. Zvláštní sedmičlenný senát zhlédl videozáznam z pouličních bitek v
Litvínově-Janově a vyslechl policisty, kteří se zabývají extremismem. Naopak
předvolaní členové DS vypovídat nechtěli, se soudem komunikoval jen Vandas,
který stranu zastupoval. (Komentář k tématu najdete v článku
Nejvyšší správní soud: Dělnická strana je (neo)nacistická.)
Rozpuštění Dělnické strany potvrdil český Ústavní soud i
Evropský soud pro lidská práva.
