Soud začne řešit údajnou rasovou diskriminaci při zápisu do první třídy

V pátečních Událostech v regionech se ostravská redakce České televize věnovala případu údajné rasové diskriminace Romů na Základní škole Pěší v Ostravě-Muglinově, který začal řešit soud. Dva budoucí prvňáky škola měla odmítnout před třemi roky zapsat do 1. třídy kvůli údajnému úmyslu omezit počet romských dětí ve třídě.

Škola je proto měla podrobit testu, který ani jeden z chlapců nezvládl. Ředitel základní školy Kamil Krahula žalobu striktně odmítá. Škola, kterou navštěvuje téměř 40 procent romských žáků, podle jejího ředitele nikoho nediskriminuje.

Jak v reportáži, kterou Česká televize o údajné diskriminaci dvou romských chlapců při zápisu vysílala 16. ledna 2014, nikdo z vedení školy nevěděl, že průběh přijímacích zkoušek do první třídy tajně nahrávala romská aktivistka. Monitorovala, jestli na vybraných ostravských základních školách nepanuje rasismus. Záznam rozhovoru s ředitelem, který má dokazovat rasovou diskriminaci při přijímání Romů do 1. třídy, zatím nechce zveřejnit.

Ředitel ZŠ Pěší Kamil Krahula si stojí za tím, že k žádné diskriminaci nedošlo, „teda aspoň z mé strany určitě ne,“ uvedl. Otevíral tehdy jednu třídu pro prvňáky s kapacitou 30 žáků. K zápisu jich ale přišlo o devět víc. Roztřídit je měl vědomostní test. Když oba chlapce dodatečně přijal, jejich rodiče to odmítli kvůli údajné diskriminaci při vstupních testech.

Loni v březnu se rodiny obou chlapců pokusily o smír s vedením školy. Chtěly omluvu. Ředitel to odmítl. Následovala žaloba. Kromě omluvy žádají rodiny chlapců 50 tisíc pro každého. Že by na základní škole diskriminovali Romy, odmítá ředitel organizace Vzájemné soužití i Kumar Vishwanathan, který je spoluautorem projektu, který rasismus na základních školách testoval.

Šárka Dušková, právní zástupkyně žalujících pro Českou televizi uvedla: „My se snažíme poukázat na to, že ale ten test školní zralosti nesmí být vůbec žádným kritériem pro přijetí do základní školy. Základní školní docházka je povinností toho dítě a právem toho dítěte. A každé dítě má právo a povinnost chodit do své základní školy a má také právo na to, aby pro něj bylo místo v té spádové základní škole.“

Právo navštěvovat spádovou školu má mít každé dítě

Štěpán Vidím Drahokoupil, koordinátor vzdělávacího programu nadace Open Society Fund v reakci na dotaz redaktora upozornil, že ředitelé dnes čelí řadě tlaků, ať už ze strany rodičů, zřizovatele, tedy většinou obce, v níž může být různý pohled na to, zda daná škola má vzdělávat romské žáky. Nic by však podle něho nemělo zabránit romským dětem v uplatnění jejich práva navštěvovat spádovou školu.

Podle Alice Tancošové, která působí jako asistentka pedagoga na ZŠ Chrastová v Ostravě, je za motivací rodičů dávat děti na běžné základky, „aby vzdělání k něčemu bylo“, aby jejich děti dosáhly na obory s maturitou a zvládaly je. Vyhledávají pro své děti předškolní přípravky, které je připraví na zápis. „Aby zvládly odpovědět, jak se jmenují, kde bydlí, pak uvolňování ruky, hlavně zápěstí, aby věděly, jak uchopit, chytit tu tužku do ruky, rozpoznat barvy, tvary a pak samozřejmě číslice,“ přibližuje Tancošová.