Server Peníze.cz: Na hraně bytové nouze. Kolik Šluknovů se vejde do jednoho Česka?
Migrační kolotoč, ghetta, násilí a sociální neklid… Když vybuchnul Šluknov,
bylo jasné, že je třeba začít jednat. Jenže – za rok a půl se nezměnilo nic.
„Sociálně vyloučených lokalit“ máme stovky. A bude hůř: nový občanský zákoník
může „bytovou nouzi“ prohloubit. Čekají nás další Šluknovy? A co na to stát?
Tímto tématem se zabývá server Peníze.cz.
Zhoubnému migračnímu kolotoči, kvůli kterému končí nespočet sociálně slabých
(většinou romských) rodin, které je zvykem označovat za „nepřizpůsobivé“, na
předražených ubytovnách ve vybydlených ghettech, jsme se na Peníze.cz věnovali
už v období šluknovské krize. Upozorňovali jsme, že lokalit, kde hrozí podobné
výbuchy, je v Česku podstatně víc.
Že problém stále doutná na různých místech republiky, se ukazuje často:
naposledy při incidentu, kdy do budovy ministerstva práce a sociálních věcí
vnikli demonstranti protestující proti vystěhování lidí ze zdevastované ubytovny
v ústeckém Krásném Březně. Tedy ubytovny, kam se přesunuli lidé, kteří byli na
podzim vystěhováni z Předlic. Jejich situaci se podle posledních zpráv podařilo
vyřešit. Bytovou situaci na Ústecku však rozhodně ne.
Příští rok by se mohlo vše ještě zhoršit. „Lze předpokládat, že počet osob v
‚bytové nouzi‘ se bude do budoucna rozšiřovat,“ píše ministerstvo práce a
sociálních věcí v analýze, kterou předložilo vládě devátého ledna. Počet lidí,
kteří mají problémy s bydlením (tedy nejsou schopni si obstarat a udržet
normální byt), nejspíš vzroste. Účinnosti totiž nabude nový občanský zákoník,
který několika novinkami sníží ochranu nájemníků.
Alternativní (a optimističtější) pohled na věc nabízí Daniel Hůle z Člověka v
tísni. Přílišná ochrana nájemníků totiž podle něj může těm nejslabším paradoxně
škodit. „Dnes představuje pronajmutí bytu velké dobrodružství – zejména, když
nájemník nebude platit, či bude jinak selhávat,“ vysvětluje. Pokud by měl
majitel bytu možnost se s takovým nájemníkem rychle rozloučit, mohlo by to podle
Daniela Hůle vést ke snížení rizika a tím i k menší averzi vůči sociálně
nejslabším. „Paradoxně tak může liberalizace nájemního vztahu chudým prospět a
zvýšit počet jim nabízených bytů,“ pokračuje.
Jak stát přilívá olej do ohně
„Někteří lidé jsou ze standardního trhu s byty vyloučení kvůli nízkému
příjmu, někteří kvůli diskriminaci, byť by na standardní nájem měli, a někteří
prostě proto, že nemají dostatečné kompetence k dlouhodobějšímu užívání bytu,“
říká Daniel Hůle.
K vytváření sociálně vyloučených ghett ale paradoxně přispívá i stát. A nejen
svou nečinností. Může za to konstrukce sociálních dávek – příspěvku na bydlení a
doplatku na bydlení, které jsou v Česku zlatou žilou majitelů lukrativních
ubytoven pro chudé.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své analýze doporučuje vládě přijmout
zákon o sociálním bydlení či bytové nouzi a situaci začít řešit. Nejedná se však
rozhodně o první (a nejspíš ani poslední) analýzu, která na problém upozorňuje.
Na přijetí zákona o sociálním bydlení tlačí už od roku 2007 úřad ombudsmana. A
totéž dlouhodobě zní z neziskového sektoru.
„Zákon o sociálním bydlení je samozřejmě naprosto klíčový,“ říká Daniel Hůle
z Člověka v tísni. Role státu je podle něj v této oblasti nezastupitelná.
„Protože ať budou v rámci republiky znevýhodnění lidé migrovat kamkoli, vždy to
bude mít dopad na státní rozpočet. Naopak chování jednotlivců stejně jako obcí
je v mnoha ohledech v krátkodobé perspektivě ‚racionální‘, a tudíž
diskriminační,““ argumentuje Daniel Hůle.
Ačkoli byl zákon o sociálním bydlení ve Sněmovně již v různých podobách
předložen, žádnou se protlačit nepodařilo.
