Romské ghetto - koncepční řešení pro Romy?

Smutnou realitou všedního dne je nárůst romských chudinských lokalit v České republice. S tímto konstatováním korespondují závěry výzkumu situace v romských ghettech, které pro potřeby ministerstva práce a sociálních věcí vypracoval renomovaný sociolog Ivan Gabal a jeho společnost GAC. Podle analýzy žije třetina (asi 80 000) českých Romů v sociálně vyloučených lokalitách. Tento otřesný fakt společně s dalšími alarmujícími skutečnostmi o životě Romů v ČR nabídl GAC k uveřejnění médiím všeho typu. Nijak zvláštní mediální humbuk kolem výsledků výzkumu se ovšem nekonal. Pokud tedy nepokládáte za dostatečnou pozornost sedmé velmoci uveřejnění strohé zprávy (většinou převzaté od ČTK) a umístěnou mezi ostatními „tuctovými“ články dne. Žádné polemiky na téma jak tíživou situaci řešit, žádné kritické komentáře žádající k analýze vyjádření představitelů jednotlivých politických stran… Asi měsíc poté vstupuje na scénu vsetínský starosta Čunek, jehož činy a výroky na adresu Romů vyvolávají přímo obrovský mediální zájem (více na dalších stranách tohoto čísla). Samozřejmě, že katalyzátorem této – doufejme dočasné – popularity byly blížící se komunální volby. Čunek byl za své hrdinství voliči náležitě oceněn. Ti si jej totiž opět vybrali nejen jako svého starostu, ale i senátora. A obě volební vítězství byla skutečně drtivá. Co to pro nás Romy znamená, asi tušíte. Majorita – alespoň tedy ta na Vsetínsku – Romům prostřednictvím svých hlasů jasně řekla: nechceme s vámi žít, táhněte někam jinam. To je na celé „aféře Čunek“ to nejsmutnější. A nedělejte si zbytečné naděje, že by to v jiných částech republiky dopadlo jinak…

Připadá mi téměř tragikomické, jak jsou Čunkovými výroky a činy hluboce pobouřeni političtí představitelé různých stran, především Čunkovy „mateřské“ KDU-ČSL. Proč až po volbách? Proč takto ostře proti Čunkovi nevystupovali před jedním dvěma měsíci? Odpověď je nasnadě. Tehdejší Čunkova kariéra ještě neohrožovala jejich vlastní. To dnes již neplatí. Vsetínský „Čistič“ totiž získal mimořádně silnou podporu místních organizací „lidovců“ celé ČR, a tak se stává horkým kandidátem na volné křeslo předsedy KDU-ČSL. Nevěřím, že politickým špičkám jde o Romy, o jejich osudy. Spíše potřebují zabránit vstoupit do vrcholné politiky velmi silnému protivníkovi, jenž umí geniálně hrát na populistickou notu.

Samozřejmě pokládám za otřesné, když Čunek hovoří o Romech jako o vředu společnosti, který je potřeba vyčistit, a měl by za tyto výroky zmizet z politické scény. Na druhou stranu jeho odchodem romská ghetta nezmizí. Všichni čelní představitelé politických stran se budou tvářit, že tvrdě odsoudili jeho jednání a výroky, a na hruď si připnou metál za to, jak s tím „zlobivcem“ zametli. Média opět přestanou o romských ghettech psát, politici opět na pár let zapomenou, že nějaká vůbec existují. A tak se pro ty, o nichž jen zdánlivě v této aféře jde, opět nic nezmění. Nedělejme z Čunka výjimečnou osobnost, která s Romy ve „svém“ městě zatočila nějakým mimořádně odporným způsobem. Vždyť své „Čunky“ měly či mají i jiná města, např. Jirkov, Bohumín, Rožnov pod Radhoštěm, Chomutov či Most. Přiznejme si zcela upřímně: „vsetínské“ řešení je dnes téměř standardním způsobem, jak naložit s „problémovými“ (i těmi dalšími) Romy.
Bohužel žádná z minulých vlád žádné koncepční řešení ohledně likvidace romských ghett nepřinesla. Právě díky tomu si jednotliví starostové hledají vlastní východiska, která zbavují Romů statutu občanů „jejich“ města.

Chci věřit, že po utichnutí všech dozvuků „aféry Čunek“ se najdou tací, již budou právě koncepční řešení situace Romů z ghett hledat. Pokud ne, bude do 10 let žít většina Romů za městem v sociálně vyloučených lokalitách.