Romské dějiny v datech.

1888, 14. 9.
Výnos ministerstva vnitra ve Vídni o tzv. cikánské trýzni: nařizoval zadržovat a vyhošťovat Romy cizí státní příslušnosti a zatýkat, trestat a odstrkovat kočující a toulající se domácí romské skupiny do jejich domovských obcí.

1888

Katolický kněz Karel Lysý z Horní Lhoty vydal pod pseudonymem Lhotský sbírku povídek Pamlsky z jalovcového kraje s několika odpozorovanými příběhy z romského všedního dne; autor se na svých působištích obětavě věnoval výchově romských dětí a zabýval se studiem dialektu Romů na luhačovském Zálesí.

1894
Zemské četnické velitelství v Brně vydalo pro vnitřní potřebu elaborát Verzeichnis über die nach Mähren zuständigen Zigeuner und Zigeunerinen, v němž bylo evidováno celkem 1 165 osob (569 mužského a 596 ženského pohlaví).

1895

Jedny z prvních, ne-li vůbec první fotografie moravských Romů, které zachycují primáše Jožku Kubíka z Velké n. Veličkou s manželkou, synem a snachou na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze.

1896

Zákonem č. 222/1896 ř. z. se změnila některá ustanovení domovského zákona, na základě nichž pak politické úřady přikazovaly do obcí v hojnějším počtu také romské bezdomovce.

90. léta 19. stol.

Profesor německého gymnázia v Brně analyzoval jazykovou situaci Romů a Sintů a při této příležitosti publikoval časopisecky také studie o romských dialektech u nás pod názvy Notes on the Gypsies of South-Eastern Moravia, Notes on the Gypsies of Nord-Western Bohemia a Die mährische Mundart der Romsprache.

1900, 20. 6.

Výnos ministerstva vnitra ve Vídni, kterým se doporučovalo, aby jednotlivé obce, v nichž měli Romové domovské právo, učinily „přítrž kočovnému životu těchto příslušníků obecních způsobem právě tak lidumilným jako účelným“: dospělí měli být používáni k různým veřejně prospěšným pracím zejména při stavbách silnic a ubytováni v obecních pastouškách, kdežto jejich děti měly pravidelně a nepřerušovaně navštěvovat školu; jen tak prý bylo možno dosáhnout toho, aby se romské rodiny trvale usadily a jejich členové získali stálé prostředky k obživě a nezůstávaly svým domovským obcím na obtíž.

1900, 31. 12.

Podle šetření zemského statistického úřadu v Brně bylo v moravských obcích evidováno celkem 1 011 Romů, z toho 485 mužského a 526 ženského pohlaví.

1901, 1. 11.

Německý deník Politik uveřejnil tendenční zprávu o romské skupině, která prý v okolí Náchoda ohrožovala bezpečnost osob a majetku. Z nařízeného vyšetřování vyšlo však najevo, že mediální informace se nezakládala na pravdě.

1904, 27. 2.

V Čejči se narodila lidová zpěvačka Růžena Dazapsal folklorista a etnomuzikolog Dušan Holý dnes už obecně známou žalující píseň Aušvicate hi kher báro. Zpěvačka zemřela 3. května 1988.

1904

Drážďanský fotograf Erwin Raupp pořídil za svého pobytu na Uherskohradišťsku několik snímků ze života tamních Romů. Od té doby se věnovali fotografování stejných námětů i domácí autoři, mezi prvními z nich vynikali na jihovýchodní Moravě především Josef Braun a Josef Klvaňa.

1905

Jedna s nejstarších fotografií českých Romů zveřejněná knižně (Pardubicko, Holicko, Přeloučsko-Dějepisný a místopisný obraz) i časopisecky (Český lid). Jedná se o skupinový snímek rodiny Růžičkovy z Vysokého n. Labem.

1907, 9. 4.

V Hrubé Vrbce se narodil Josef Kubík, legendární romský hudec, jehož muzika sehrála obecně uznávanou roli pro udržení a rozvoj hudebních tradic na Horňácku. Zemřel 8. února 1978.

1907-1908

Z popudu obcí jičínského okresu byla uspořádána petiční akce – „za vyhubení hlavního cikánského zla“, po níž zemská statistická kancelář zjistila, že v Čechách bylo roku 1907 zadrženo 98 Romů a 1 550 romských skupin a roku 1908 už 204 Romů a 1 267 romských skupin.

1908, 11. 5.

Pokyn prezidia českého místodržitelství, aby okresní hejtmani v Chrudimi, Lanškrouně, Litomyšli, Pardubicích, Poličce, Rychnově n. Kněžnou a v Žamberku podali urychlenou zprávu, zda se v jejich okrese nezdržovala romská skupina, proti níž musela být ve Vrchlabí nasazena vojenská asistence. Po měsíci bylo pak politickým a policejním úřadům v Čechách nařízeno provádět třikrát ročně kontroly všech přítomných Romů.

1908, 29. 10.

Moravský zemský sněm vyzval zemský výbor, aby dal zjistit, kolik Romů mělo na Moravě domovské právo. Výsledkem statistického šetření byl elaborát Soupis cikánů do moravských obcí příslušných (dle stavu z 2. poloviny září 1909, vztažmo ze dne 1. března 1910), podle kterého příslušelo do 134 obcí celkem 1 593 osob, z nichž bylo 803 mužského a 790 ženského pohlaví.

Foto popis|

O autorovi| Ctibor Nečas, Písemné materiály: Moravský zemský archiv