Robert Sutorý: O sikhľuvipen andro školi kampen o Roma te dikhel sar angluno

O Robert Sutorý kerel deštheduj berš terenno socialno buťi the sar romano poradcas andro Hranice na Moravě. Del terne romen goďi, te phiren pre maškarutne the bare školi. Ajse terne nane čepo! Imar eftavardeš terne Roma chudle te phirel andre ajse školi.

Adaďives les hin imar diplomos khatar bari škola, no sar has čhavoro ta šunelas, khere la dajatar, le dadestar, hoj o sikhľuvipen angluno nane. Phirelas pre Masarykovo univerzita pro oboris sociální pedagogika u akana mek sikhľuvel oboris phandlo le sikhľuvipeneha pre socialno pedagogika. Saranda beršengero Robert del duma pal o Roma the lengeri kultura Olomucate pre bari škola the mek hin jekh dženo andre Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Angluňi leskeri buťi hin andro terennos the sar romano poradcas, savo phirel maškar o manuša, save varekana nadžanen, so te kerel, te peren andre socialno bibacht.

Sako ďives dikhel, sar o manuša našťi arakhen buťi, hin len o ekzekuciji, phares roden kaj džana te bešel, abo lenge kampel te del e goďi, sar te mangen o duchodos. Sar phenel, sakones hin aver pharipen, no jekh hin predal sako jekh dženo angluno: pro peršo than hin, te hin le manušes sostar te dživel, paľiš šaj duminel pal čhavorengero sikhľuvipen andre škola. O Robert Sutorý ajse manušenge rodel manušen, save dena lengere čhavorenge o vast andro sikhľuvipen, te len hin lačhe znamki. Varesave klienta imar pale na aven, bo lenge džanahas te del o vast. „Te palal duminav, ta ajse fameľiji hin dosta. Čačes pal amende imar varesave fameľiji na aven, oda hin mišto, bo džanas, hoj len hin čeporo feder dživipen, u imar lenge nakampel te phenel, so te keren,“ phenel o romano poradcas, savo phirel pal o Roma andro fameľiji.

Robert Sutorý (FOTO: Ucimesepribehy.cz / Martin Vrabko) 

„Phirav buter pal phureder Roma, save hine nasvale, abo daran te džal pro amtos. Nekhbuter džal pal o adošaga the e insolvencija. Te kada šunen o manuša pro amtos, šaj oda hin bari bibacht. Andro amaro foros buťi hin, ta o Roma andre buťi phiren. Te tumen hin sako čhon o love la buťatar, šaj mangen e insolvencija,“ phenel o Robert, savo te les hin kana te džal, ta kerel romane čhavorenca mek o aktiviti. Pro agor has o aktiviti andro kheľiben, giľavipen the o kompjuteris. Akana hin but romen khere o kompjutera, ta imar oda nakeras.

Bijal e motivacija oda nadžal

„Buter dikhas te keras le čhavorenca andro Dům dětí a mládeže v Hranicích na Moravě pal lengeri motivacija andro sikhľuvipen the lengere feder znamki andre škola. Nekhbuter das o vast le študentenge khatar maškarutne the bare školi. „Akana amen hin dešthetrin študenta pre maškarutne školi the šov džene pre bari škola. Te sikhľuvel the te kerel vareso predal peste šaj kerel sako,“ zorales paťal o šerutno andro organizaciji, save naperen tel o rajaripen, savo korkoro kerel o magistersko študium. Phenel, hoj leske kampel, te študinel, te dikhen o romane čhavore, bo paľis našavena e motivacija.

Související článek

Letní dvojčíslo časopisu Romano voďi se zaměřilo na vzdělávání

Jana Baudyšová

E motivacija šaj našaďalas the leskeri  nekhphureder trin čhajorendar, savi phirel pro gimnazium. „ O čhavore ke amende musaj te ľikeren o reguľi, te kamen te phirel pro kheľiben, abo te kerel e aktivita andre muzika, te kamen te phirel pro vistupeni/ te sikhavel so džanen, ta lendar mangas te pen mišto ľikeren the te len hin lačhe znamki andre škola.  Phiren pal lende o študenta khatar bari škola, sikhaven len so lenge kampel andre škola, the den len motivacija andro dživipen, the andro sikhľuvipen.

Avka oda has the le Robertoha. Anglo paru berš kamelas aver dživipen. Gejľa leske avri. Oda has akor, sar ča chudelas te kerel e buťi le čhavorenca, the o sikhľuvipen les delas zor, bo džanelas, sar le čhavorenca te kerel efektivno buťi, u sar šaj paľis phiren andre feder buťi. Sar o Robert Sutorý phenel te imar džal amari duma kijo agor, te varekas dava goďi, u jov džala pre maškarutňi škola, abo bari škola, ta hin mišto.

Českou verzi článku si přečtěte zde.