Rasové diskriminaci se věnuje také Česká obchodní inspekce
Zákaz diskriminačního jednání je upraven řadou právních předpisů. Zákon o ochraně spotřebitele jasně říká, že prodávající nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb žádným způsobem spotřebitele diskriminovat. Česká obchodní inspekce, jak nám v rozhovoru potvrdila její tisková mluvčí Miloslava Fléglová, toto dodržování zákazu diskriminace spotřebitele kontroluje a při jeho porušení příslušně sankcionuje.
ČOI věnuje zejména případům rasové diskriminace soustavnou pozornost
* O jaké konkrétní typy diskriminačního chování ve vztahu ke spotřebiteli může jít?
Diskriminace spotřebitele může mít různou podobu. Spadá sem rozdílný přístup ke spotřebitelům např. z důvodu jiné státní příslušnosti, národnosti, příslušnosti k etnické menšině, místě trvalého bydliště apod. Diskriminace zákazníka se může také různě projevovat – od dvojích cen přes různé poplatky jen pro určité skupiny spotřebitelů až po odmítnutí obsloužit je nebo zákaz vstupu do různých veřejně přístupných zařízení. Rozhodne-li podnikatel, instituce nebo firma o tom, že spotřebitelé si nejsou rovni v přístupu k prodeji výrobků nebo poskytované službě, pak jde o diskriminaci a na inspektorech je, aby toto protiprávní jednání prokázali.
* Může se v takovém případě poškozená osoba obrátit přímo na ČOI?
O podezření z diskriminace spotřebitele se nejčastěji dovídáme na základě podání samotných spotřebitelů. ČOI věnuje zejména případům rasové diskriminace spotřebitelů soustavnou pozornost, neboť se jedná o problematiku velice citlivou, a to jak z hlediska provádění vlastní kontroly, tak následného šetření podnětů spotřebitelů. Zda k tomuto protiprávnímu jednání došlo, je ČOI oprávněna rozhodnout pouze na základě vlastního zjištění, k uložení sankce nestačí pouze popis poškozeného. Z těchto důvodů také ČOI zaměstnává dvě romské inspektorky, neboť při kontrole lze jen obtížně bezezbytku simulovat situaci, při níž k údajné diskriminaci došlo.
* Zjistíte-li, že podezření na diskriminaci bylo oprávněné, jaké sankce může ČOI provozovateli veřejného zařízení uložit?
Za prokázané diskriminační jednání může ČOI uložit kontrolované osobě pokutu, a to podle zákona o ochraně spotřebitele až do výše desítek milionů korun. Cílem ČOI však není likvidace podnikatele, ale takové opatření, aby k diskriminaci nadále nedocházelo. V těchto případech je důležité znát i názor kontrolované osoby, protože ne vždy lze po prošetření hovořit o diskriminaci, ale spíše o nevyřešených osobních sporech mezi oběma stranami. Někdy důvodem pro neochotu personálu obsloužit konkrétního romského spotřebitele nebo člena jeho rodiny bývají například nezaplacené staré účty, škoda způsobená při předchozí rvačce apod. Ani tyto případy však nelze řešit zákazem vstupu nebo zákazem obsluhy. Poškozený podnikatel by měl náhradu škody řešit prostřednictvím přestupkového řízení a obce, případně policie.
* Eviduje ČOI případy rasové diskriminace?
Počet podání romských spotřebitelů, které ČOI velmi pečlivě prověřuje, není nějak dramatický. Stížností na rasovou diskriminaci ze strany romských spotřebitelů bylo podáno v roce 2006 celkem 5. V lednu postoupila Sekce romských poradců v Brně ČOI k prošetření stížnost romské spotřebitelky na brněnskou pekárnu. Stěžovala si, že se po řádném obsloužení stala předmětem ústního útoku obsluhy poté, kdy poukázala na to, že prodaný knedlík je starý. ČOI požádala Sekci o součinnost při kontrole, ale stěžovatelka po dalším jednání od své stížnosti ustoupila. ČOI bere podání jako podnět a v této provozovně i v dalších podobných bude situaci sledovat. Při kontrolách několika klubů v Krnově ČOI prokázala, že k diskriminaci Romů dochází a s provozovatelem zahájila správní řízení. Podnět, že majitel zabraňuje vstupu Romů do svých klubů, podal v červnu městský úřad. Diskriminaci spotřebitele se nepodařilo prokázat inspektorům z Liberce při šetření podání na provozovatele turistické chaty v blízkosti Trosek. O negativním výsledku kontroly byla stěžovatelka vyrozuměna dopisem. Za účasti romské inspektorky z ČOI v Ostravě byla v červenci provedena kontrola klubu v Bruntále, kam podle podání nebyli vpouštěni Romové. Předmět podání se nepotvrdil. Romská spotřebitelka podala v červenci podnět ke kontrole dvou restaurací v Mostě, kde nebyla se svou přítelkyní obsloužena z důvodu své tmavší pleti. Při kontrole provedené následně romskou inspektorkou z ČOI v Ústí nad Labem se předmět podání nepotvrdil. Celkově jsme v roce 2006 evidovali 69 podání s podezřením na diskriminaci spotřebitele, z nich v 51 případech inspektoři prokázali, že se jednalo o diskriminační chování. Předmětem kontrol byly kromě již tradičních dvojích cen také další formy diskriminace, a to např. i diskriminaci Čechů proti cizincům.
* Spolupracuje ČOI při šetření stížností i s jinými státními úřady a institucemi?
Záleží to na předmětu i místě podání a každý případ je řešen individuálně. Obecně na konkrétních kontrolách spolupracují i další instituce, nejčastěji romská občanská sdružení a iniciativy. Pokud jde o stížnosti Romů na diskriminaci, jsou řešeny v zásadě dvěma způsoby – buď prostřednictvím romských inspektorek (stálých zaměstnanců ČOI), nebo za pomoci aktivistů romských sdružení, s nimiž při kontrolách ČOI dlouhodobě v různých krajských městech spolupracuje. V současné době jsou u ČOI zaměstnány dvě romské inspektorky, a to v Ústí nad Labem a v Ostravě a podílejí se i na další kontrolní činnosti ČOI (kolem 300 ročně). Šetření podání na diskriminaci spotřebitele je pak jejich „specifikum“
