Při poválečném masakru německých civilistů u Přerova střílel i děti
Mezi odvetami při poválečném odsunu Němců vyčnívá "masakr na Švédských šancích".
V noci na 19. června 1945 tu našlo smrt z rukou československých vojáků 265
civilistů.
Tímto tématem se zabývá server iDnes.cz.
Co se tehdy vlastně stalo? Na nádraží v Lověšicích u Přerova se potkal
československý vojenský transport s vlakem s karpatskými Němci, vracejícími se
domů na Slovensko. Ještě během války je odtamtud evakuovali kvůli blížící se
frontě. Při návratu domů se ocitli na špatném místě ve špatnou dobu.
Mezi vojáky totiž byl i pětadvacetiletý poručík komunistické vojenské
kontrarozvědky Karol Pazúr. Měl špatné – pokud vůbec nějaké – svědomí. Býval
členem Hlinkových gard, dobrovolně se hlásil k práci v Říši i boji proti Rusům.
Na východní frontě ho zajali, otočil a přidal se ke Svobodově armádě.
Masakr u Přerova
|
Jasná image bojovníka proti fašistům mu mohla v poválečné republice zajistit
klid. Jenže měl problém. Musel nějaké fašisty sehnat.
"Šel nejdříve na národní výbor, kde si vyžádal nějaké zajištěné Němce.
Příslušný velitel mu ale nedal svolení k tomu, aby si nějaké vybral k
potrestání. Až když Pazúr zjistil, že je tam náhodou vlak se stovkami
karpatských Němců, vyžádal si je skoro všechny," řekl před časem v ČT švýcarský
historik Adrian von Arburg.
Pazúr nechal zadržené Němce eskortovat do nedaleké Horní Moštěnice. Kolem
jedné v noci začal na Pazúrův rozkaz krvavý masakr. Němci byli přiváděni ve
skupinkách a z bezprostřední blízkosti stříleni samopaly do týla. Pazúr se
nerozpakoval postřílet ženy a děti včetně miminek.
"V kontextu doby a prostoru ta záležitost patřila k případům s
nejtragičtějšími důsledky. Aby uniformované složky se střelnými zbraněmi
usmrtily tolik lidí během jedné noci, to nemá v moravskoslezském prostoru
obdoby," řekl iDNES.cz historik Tomáš Staněk.
