Neziskové organizace žádají větší ochranu obětí trestných činů
Neziskové organizace, které se věnují pomoci obětem trestných činů, žádají úpravy novel trestněprávních předpisů, jež v pondělí schválila vláda. Podle nich je třeba změnit definici zvlášť zranitelné oběti, která souvisí s tím, zda oběť dosáhne na bezplatného zmocněnce. Chtějí také posílit ochranu oběti před druhotnou viktimizací, a to například tak, aby se pachatel nemohl s obětí setkat třeba před soudní síní. Zástupci organizací to uvedli na tiskové konferenci.
Organizace proFem, In Iustitia a Rozkoš bez Rizika dlouhodobě upozorňují na to, že současná zákonná definice zvlášť zranitelné oběti je nevhodná. Podle nich naráží na nepochopení ze strany orgánů činných v trestním řízení.
“Čím dál více obětí trestných činů se setkává s tím, že nejsou uznány jakožto zvlášť zranitelné oběti, ačkoliv by podle zákona měly tento status získat. To v praxi znamená, že velká část obětí nedosáhne na zmocněnce, který je významnou a bezplatnou pomocí nejen v uplatňování jejich práv, ale i celkově v přístupu ke spravedlnosti,” uvedla právnička Veronika Ježková z proFem.
Organizace se domnívají, že soudy nechtějí status zvlášť zranitelné oběti přiznávat, aby tímto způsobem nemusely vyplácet státní peníze. Poukazují i na to, že proti nepřiznání statusu se podle stávající právní úpravy nejde účinně bránit.
Podle Kláry Kalibové z In Iustitia je zcela nedostatečná i ochrana obětí terorismu. “Zákon definuje oběti terorismu prostřednictvím odkazu na dva paragrafy trestního zákoníku, přitom terorismus, podobně jako domácí násilí, může být spáchán v podobě různých trestných činů, a stíhán pod jinou hmotněprávní úpravou. Zákon by tedy měl volit obecnější terminologii,” míní.
Neziskové organizace prosazují také větší ochranu obětí při dotazování na předchozí sexuální vztahy a chování, silnější by mělo být také omezení kontaktu oběti s pachatelem.
Ochrana, která ze zákona plyne obětem trestných činů, by podle organizací měla být dostupná i obětem útoku, který se řeší v přestupkovém řízení. “I těmto ohroženým osobám by měla být poskytnuta alespoň ochrana v možnosti nesetkat se s pachatelem,” uzavřela Kalibová.
