Mater, jedinečné dílo pro Ivu Bittovou

Houslistka a zpěvačka Iva Bittová exceluje na rockových pódiích, vystoupila v americké Carnegie Hall i v opeře.
Pro Ivu Bittovou v tom nespočívá nic divného nebo zvláštního.
Podle otřepaného, ovšem platného úsloví je hudba jenom jedna.
„Vždycky mě pobaví, když mě lidé přehazují jako brambor z rocku a popu do lidové hudby nebo do klasiky.
Ale takhle to se mnou vždycky bylo,“ dodává Iva Bittová.

Ovšem excelentní album Mater, v němž se projevuje především její hlas, se zatím liší od všeho, co zpěvačka nahrála.
Bittová totiž nazpívala sedm skladeb slovenského skladatele Vladimíra Godára, které vznikly přímo pro ni. „Vladimír Godár je napsal pro můj hlas, barokní orchestr a smíšený sbor,“ vysvětluje Iva Bittová. Sugestivní, duchovní a zároveň křehké album Mater převzalo také renomované nakladatelství ECM, které titul zařadilo do světové distribuce.

Na albu Mater se potkaly dvě výrazné osobnosti. Iva Bittová, která začínala v brněnském Divadle na provázku a jež vystupovala také v duu s bubeníkem Pavlem Fajtem, je známá ve světě. Například vedení newyorské síně Carnegie Hall si od ní objednalo samostatný hudební projekt, který vyšel na albu Elida a jenž Bittová nahrála s tamější skupinou Bang On A Can.

To už se dávno znala se slovenským skladatelem Vladimírem Godárem, který jí pomáhal vstoupit do světa klasické hudby.
Ovšem stejně jako Bittová není typická interpretka klasiky, ani Godár se nedrží usazených hudebních modelů vážné hudby.
Píše také pro film, odnesl si cenu Českého lva za muziku ke snímku Sluneční stát.

„Jeho muzika si na nic nehraje, v žádném případě nejde po povrchu, ale zasahuje hodně hluboko a to mě vždycky zajímalo.
Moji hudební dráhu Godár sledoval už léta. Jemu vyhovuje, že nezpívám čistě operně a přitom jsem schopna zvládnout různou škálu not. Začal pro mě psát. Myslí si, že moje podání bude lidem na poslech bližší než obvyklé pojetí klasické hudby,“ vysvětlila Iva Bittová. Hudbu pro desku Mater jí Godár napsal opravdu na tělo. Její hlas nezní jako důstojný, strnule kamenný, ale je velmi otevřený zvláště i ve spojení s hudbou, která má kořeny hluboko v minulosti.

Nejprve vznikla dvacetiminutová skladba Stálá Matka neboli Mater, kterou Godár napsal podle motivů Stabat Mater z 18. století pro sólový hlas, housle a orchestr barokních nástrojů. Skladba se ovšem vyvíjela dál, aby se dala hrát současným orchestrem. Pak Godár složil Uspávanky nebo židovskou kompozici Maykomashmalon.

Skladby na albu Mater jsou seřazeny tak, že tvoří jakýsi příběhový oblouk včetně zrození. Žena-matka, která je nositelkou života, se dostává do středu dění. K matce se vážou melodie ukolébavek, které ženy zpívaly snad již od pravěku a jejichž přirozený, vznešený a samozřejmě emotivní rozměr album výtečně zachytilo. Ubíhající čas ukazuje také proměnu matky, a nakonec i smutnou, bolestivou skutečnost, kdy musí opustit tento svět. Dílo se inspiruje také biblickými texty a těží z tradic klasické hudby.

Je to dílo vážné a zároveň uhrančivé. I když Iva Bittová zpívá disciplinovaně a zůstává věrná Godárovu pojetí, její hlas v sobě obsahuje tolik energie, mateřských i ženských pocitů, že přebíjí náročnost tohoto hudebního projektu. Není pravda, že deska Mater osloví jenom ctitele náročnější nebo klasické hudby. Hlas Ivy Bittové z ní utvořil nesmírně živou, důstojnou, magickou a emotivní záležitost. Vlastně lze tuto desku poslouchat bez jakékoli průpravy či znalosti klasické hudby. Stačí mít uši pootevřené a nechat se unášet hlasem Ivy Bittové, jenž vystupuje z proudu Godárovy hudby.