Máš na to? Co když k vám domů přijde exekutor?

Jedním z možných způsobů vymožení dluhu je prodej movitých
věcí. K prodeji movitých věcí má exekutor zásadně přistoupit až ve
chvíli, pokud nelze celý dluh vymoci jinak. Exekutor nesmí volit nevhodný
způsob vymožení dluhu – například pokud lze provádět srážky z příjmů
dlužníka, exekutor má tento způsob vymožení dluhu upřednostnit – exekutor
však vždy posuzuje konkrétní okolnosti konkrétního případu. Při vysoké výši
dluhu a nízkém příjmu dlužníka se takový způsob nemusí jevit účelně a
exekutor proto může přistoupit rovnou k prodeji věcí.

Pokud se domníváme, že hradit dluh ze své mzdy můžeme, pak se lze
obrátit na exekutora a žádat jej (písemně), aby dluh byl hrazen srážkami ze
mzdy. Současně doložíme, že dluh skutečně hradit srážkami ze mzdy
lze (například předložením výpisu z bankovního účtu za poslední 3 měsíce,
čímž doložíme, že máme pravidelný příjem, případně předložíme potvrzení od
svého zaměstnavatele). Pokud exekutor na tuto žádost nereaguje, můžeme
exekutorovi podat návrh na zastavení exekuce, o němž je povinen rozhodnout.

Exekutor také musí přihlédnout k výši dluhu a k ceně předmětu, z
jehož prodeje má být dluh uhrazen – tak třeba k vymožení celkové
částky ve výši 10 tisíc Kč nemůže exekutor přistoupit k prodeji auta v
hodnotě 100 tisíc Kč, pokud dlužník vlastní i jiné věci v nižší hodnotě,
jejichž prodej je možný a pokud z nich lze dluh uhradit. Rovněž pokud
dlužník auto využívá k přepravě svého zdravotně postiženého člena rodiny
nebo pokud auto slouží k jeho pracovním účelům, exekutor nesmí přistoupit k
jeho prodeji, pokud lze vymáhanou částku uspokojit prodejem jiných věcí
(nebo dokonce srážkami ze mzdy nebo přikázáním peněz z bankovního účtu).

Když exekutor ťuká na dveře

Exekuce je prováděna přímo na místě, kde má dlužník své věci –
nejčastěji přímo v bydlišti dlužníka. Dlužník se o tomto způsobu
provedení exekuce může dozvědět až v okamžiku, kdy exekutor stojí před
dveřmi jeho bytu. Exekutor totiž exekuční příkaz znějící na prodej movitých
věcí doručuje dlužníkovi až při samotném provádění exekuce (přičemž
nejpozději s tímto exekučním příkazem doručuje i vyrozumění o zahájení
exekuce).

Exekutor je povinen zjistit, jaké věci dlužník vlastní. Exekutor
je ze zákona oprávněn dožadovat se vstupu do bytu a jiných místností
dlužníka, v nichž dlužník má (nebo může mít) své věci umístěny.
Pokud dlužník neposkytuje součinnost nebo brání exekutorovi v exekuci, je
exekutor oprávněn provést osobní prohlídku dlužníka a prohlídku jeho bytu a
jiných místností, jeho skříní i schránek, kde má dlužník uložen svůj
majetek, případně si takový přístup zjednat (i za pomoci policie). Dlužník
je tedy povinen takový vstup či prohlídku umožnit, případně ji strpět,
protože exekutor je oprávněn postupovat i proti vůli dlužníka.

Před exekutorem se jen tak neschováme

Prohlídku bytu či jiných místností je povinen strpět i ten, kdo
byt nebo místnosti vlastní, pokud tato místa dlužník fakticky užívá.
Neplatí tedy, že exekutor může přijít pouze na adresu trvalého
pobytu dlužníka. Exekutor je totiž oprávněn zjišťovat, kde se dlužník
fakticky zdržuje a kde jsou uloženy jeho věci. Exekutor se může obracet na
různé subjekty a požadovat od nich informace vedoucí k objasnění majetku
dlužníka – na policii, obecní úřad, banky, poštu, zdravotní pojišťovnu či
finanční úřad – a tyto jsou povinny požadované informace exekutorovi sdělit.

Exekutor sepíše seznam věcí, které zabavuje – věci olepí žlutými známkami
a v bytě nebo na jiném místě, kde se nacházejí, je ponechá a dlužníkovi
zakáže s nimi nakládat. Pokud existuje např. obava z poškození věcí nebo z
její ztráty, může exekutor věci zajistit (odvést s sebou). Zabavené věci
jsou následně prodány v dražbě.

Dlužník má právo žádat, aby byl o průběhu prohlídky bytu a jiných
místností proveden záznam. Současně sám dlužník si může průběh celé
prováděné exekuce natočit (pokud bude například mobil, kterým záznam dlužník
pořizuje, následně zabaven, dlužník má právo na vydání pořízeného záznamu).

Co dělat, když exekutor exekuci k našemu návrhu nezastaví

Po podání návrhu na zastavení exekuce, který pošleme exekutorovi,
komunikujeme rovněž s věřitelem – exekutor je totiž povinen zastavit exekuci
i v takovém případě, pokud s naším návrhem na zastavením exekuce věřitel
souhlasí. Exekutor také musí ze soupisu věcí dlužníka vyloučit ty věci, u
kterých to dlužník navrhne a věřitel s vyloučením souhlasí. Komunikovat s
věřitelem se tedy může vyplatit.

Pokud exekutorovi podáme návrh na zastavení exekuce a exekutor mu
nevyhoví, můžeme proti jeho rozhodnutí podat odvolání. Exekutor v
takovém případě své rozhodnutí zruší a věc předá k rozhodnutí soudu.

Když exekutor sepíše věc, která ale dlužníkovi nepatří

Pokud dojde k soupisu věci, která patří jiné osobě než dlužníkovi, je
tato osoba oprávněna podat exekutorovi návrh na vyškrtnutí věci ze
soupisu, a to do 30 dnů, kdy se o soupisu věci dozvěděla. Pokud
exekutor návrhu osoby na vyškrtnutí věci nevyhoví, lze u soudu podat žalobu
na vyloučení věci z exekuce, a to proti věřiteli (nikoli proti exekutorovi).
K oběma podáním (tedy jak k návrhu na vyškrtnutí věci, tak k žalobě na
vyloučení věci z exekuce) je nutné předložit doklady, z
nichž vyplývá, že osoba je vlastníkem předmětné věci – účtenky, faktury,
kupní smlouvy, může navrhovat i svědecké výpovědi osob.

Kde si stěžovat

Pokud máme pochybnost nad činností exekutora, můžeme se se stížností na
jeho postup obrátit na Exekutorskou komoru
České republiky, lze se také obrátit na Ministerstvo spravedlnosti,
které vykonává státní dohled nad exekuční činností.
 

Se stížností se lze obrátit také na předsedu okresního soudu, v jehož
obvodu je exekutor jmenován, nebo na předsedu exekučního soudu – tedy
okresního soudu podle místa trvalého pobytu dlužníka, který exekutora
pověřil provedením této exekuce.

Kam pro radu

Další rady a informace naleznete zde: