Martin Šimáček: Nepraktické školy pro Romy
Výzkumy veřejného mínění opakovaně ukazují, že drtivá většina lidí si nepřeje
Romy za sousedy. Většina zároveň dodává: romské děti musí dosáhnout na dobré
vzdělání. Je to jediná šance na zlepšení soužití pro další generace. Šance, že
za dvacet let nám naše děti (a za čtyřicet naši vnuci) nebudou vyčítat, že jsme
pro zlepšení soužití nic neudělali.
Právě ohledně vzdělávání Romů v Česku přinesly poslední týdny řadu zásadních
zpráv (ombudsman, Člověk v tísni, FRA – evropská Agentura pro základní práva).
Jejich obsah je silně znepokojivý. Zjištění ombudsmana velmi věrohodná. Použil
dvě různé metody a obě ukazují téměř shodné výsledky – 32, resp. 35 procent dětí
v praktických (dříve zvláštních) školách pro lehce mentálně postižené jsou
Romové. To je o pět, resp. osm procent více, než vyplynulo z šetření společnosti
GaC pro ministerstvo školství před třemi lety! Při značné velikosti vzorků v
obou šetřeních přitom nelze rozdíl svalovat na statistickou odchylku. Výzkum
naopak jasně říká, že romských dětí, které se nedostanou do normálních škol,
přibývá.
Romizace praktických škol
Ombudsman také poskládal data o celkových počtech praktických škol a dětí v
nich. Od roku 1990 do roku 2005 se jejich počet snížil v podstatě o polovinu
(novější data nejsou k dispozici, ministerstvo je neeviduje). To může znamenat,
že praktické školy se stále více „romizují“, tedy že v nich ubývá ostatních,
„neromských“ žáků. V krajích, kde je nejvíce sociálně vyloučených lokalit
(Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský), je podle ombudsmanova výzkumu ve
třídách praktických škol romského původu celá polovina dětí! Při volné
interpretaci výsledků to může znamenat, že dvě ze tří dětí z vyloučených lokalit
končí v praktických třídách!
Školy pro lehce mentálně postižené (LMP) děti se postupně stávají školami pro
Romy. Nejen ombudsman přitom poukazuje na velmi dobře známý fakt – v žádné
populaci (tedy ani romské) nikdy nikde na světě nebyl zaznamenán vyšší výskyt
LMP než tři procenta.
Zhruba ve stejné době jako ombudsman přišel poradní orgán Evropské unie FRA
se závěry rozsáhlé studie o sociálním vyloučení Romů v Evropě. V mnoha
ukazatelích čeští Romové vykazují lepší než průměrné výsledky (například v
zaměstnanosti dospělých). Průšvih nastává v porovnání s Evropou v přístupu na
trh práce u mládeže do 24 let. Celých 77 procent mladých českých Romů nikdy
nepracovalo, což je nejvíce v Evropě. Důvodů je celá řada a mezi hlavní patří
skutečnost, že na trhu práce není o nekvalifikované absolventy z učilišť nebo
základních škol, kteří se navíc ani nemohou vykázat předchozí praxí, téměř žádný
zájem.
Výsledek studie FRA dokládá fatální neúspěšnost vzdělávání podstatné části
romských dětí, jejich absolutní nekonkurenceschopnost a de facto
neuplatnitelnost na trhu práce. Pokud se tento trend nepodaří zvrátit, bude se
problém se stárnutím romské populace dále prohlubovat a bude mít katastrofální
důsledky na celkovou nezaměstnanost Romů v Česku.
Ze zvlášťky na pracák
Suchá řeč čísel má i svou lidskou stránku: včera jsem v jedné z lokalit, kde
agentura pracuje, hovořil s mladými Romy. Říkali: Nejdřív jsme byli rádi, že
můžeme chodit do „zvlášťky“. Bylo to sice příjemnější, učitelé měli nižší nároky
a škola nás moc nestresovala. Nikdy jsme ale nesehnali žádnou práci a teď jsme
už šest let na „pracáku“. Bylo znát, že litují promarněné šance. Na některých z
nich bylo vidět i to, že už to pomalu vzdávají a nevidí pro sebe do budoucna
žádnou perspektivu.
