Letní číslo Romano voďi se věnuje (nejen) extremismu
„Tak si tady klidně shořte, cikáni!“ zaslechla zvenku babička malé Natálky v noci z 18. na 19. dubna 2009 před tím, než do jejich domu ve Vítkově na Opavsku začaly létat zápalné lahve. Natálce byly dva roky. Přežila téměř zázrakem. Následky rozsáhlého poranění si s sebou ponese do konce života. Dva z pravicově extremistických pachatelů poslal soud za mříže na 22 let, další dva na 20. Jejich čin měl oslavit 120. výročí narození Adolfa Hitlera.
Od července 2008 do srpna 2009 napadala v Maďarsku skupina útočníků romské osady. Zavraždili pět dospělých a jednoho čtyřletého chlapce. Tři z pachatelů byli odsouzeni na doživotí. Čtvrtý z nich, který ostatním dělal řidiče, si odpykává 13 let vězení za to, že se nepokusil zločinům zabránit.
V únoru 2012 namíchali neonacisté další Molotovovy koktejly v Aši. Za cíl si vybrali ubytovnu, kde žili převážně Romové. Deset dospělých a osm dětí mělo tentokrát štěstí, které při Natálce ani maďarských obětech nestálo. Požár se podařilo uhasit a všichni vyvázli bez zranění. Na rozdíl od Vítkova policie dokázala rozkrýt celou síť pravicových extremistů na pozadí a soud je – poprvé v české historii – odsoudil jako organizovanou skupinu v souvislosti s rasově motivovaným násilným trestným činem. Dvěma z nich hrozily až výjimečné tresty. Soud je však poslal do vězení jen na šest let a devět měsíců.
Přestože výše posledně jmenovaných trestů může budit otázky, zdá se, že ve skutečně závažných případech rasového násilí odcházejí pachatelé od soudů s nezanedbatelnými tresty. Blýská se na lepší časy? Tři roky po horkém létě plném protiromských pochodů jsme se v červnovém čísle Romano voďi vydali hledat na tuto otázku odpověď.
Jak silná je v současnosti česká ultrapravicová scéna a jakou šanci mají ve volbách politické strany s nacionalistickou rétorikou přibližuje ve svém článku Jiří Salik Sláma. Jak se vyvarovat toho, aby byli do parlamentu zvoleni neofašisté, tak jako se to stalo na Slovensku, se zamýšlí v rozhovoru politolog a novinář Rudolf Sivý. Blíže připomeneme také nenávistné seznamy nacionalistů, Lety u Písku a historii rasově motivovaných vražd po roce 1989. V druhé části čísla představíme řezbáře Matěje Holuba, talentovanou fotografku Sabinu Badžovou, zdramatizované představení romských pohádek nebo film o rasových nepokojích v Německu, natočený podle skutečných událostí.
Přeji vám zajímavé čtení, milí čtenáři!
Časopis si objednejte pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
