Kvůli odmítání kvót na přerozdělení uprchlíků dostala ČR od Evropské komise měsíc na reakci. Podle Sobotky jde o standardní postup

Za další krok ve standardní proceduře označil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) včerejí zaslání takzvaných “odůvodněných stanovisek” Evropské komise Česku, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují své povinnosti v souvislosti s programem přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. V tiskové zprávě premiér zopakoval odmítavé stanovisko Česka k přerozdělování migrantů a jeho důvody.

Komise včera do Prahy, Varšavy a Budapešti zaslala takzvaná “odůvodněná stanoviska” a dala zemím měsíc na reakci. Do druhé fáze se tak dostalo řízení, které může – pokud komise odpovědi nedostane nebo vyjádření nebude považovat za uspokojivá – skončit žalobou u unijního soudu. Ten by mohl rozhodnout o jednorázové pokutě či opakovaném penále do chvíle, než země své povinnosti začne plnit.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) uvedl, že se Česko se stanoviskem komise seznámí. “Asi nám ale nezbude nic jiného než hájit náš postoj u soudu,” dodal na twitteru Chovanec. Sobotka připomněl, že Česko opakovaně upozorňuje na nefunkčnost systému kvót. “Do června letošního roku mají relokace pouze patnáctiprocentní úspěšnost a s jejich naplňováním má problém většina členských států,” řekl.

Selhávání realizace kvót podle Sobotky podtrhuje i fakt, že přerozdělení migranti často odcházejí do vyspělejších států za vidinou lepšího života.

Česká republika prosazuje řešení, která pomohou k trvalému řešení nelegální migrace, dodal Sobotka. “Vždy jsme trvali na nutnosti posílit ochranu vnější hranice tak, aby EU byla schopna bránit nelegální migraci na své území,” uvedl. Připomněl také to, že Česko pomáhá nejvíce zasaženým členským státům EU a třetím zemím technicky, finančně či personálně.

Krok EK kritizuje jako unáhlený místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. “Já nevidím žádné odůvodnění, aby suverénní stát byl nucen přijímat uprchlíky na základě centrálních kvót, které navíc prokázaly svoji nefunkčnost a proti kterým jsme hlasovali,” napsala ČTK. V postupu komise spatřuje snahu udělat ze zemí visegrádské čtyřky viníky toho, že kvóty nefungují.

Dvouletý program, který byl proti vůli Česka, Maďarska a několika dalších zemí schválen v září 2015, předpokládal převzetí celkem 120.000 osob ze dvou jihoevropských zemí přetížených migrační krizí, tedy Itálie a Řecka. Slovensko a Maďarsko rozhodnutí napadly u unijního soudu, jehož generální advokát dnes soudcům doporučil žalobu zamítnout.

Česká vláda začátkem června rozhodla, že na základě kvót už žádné migranty z Itálie a Řecka nepřijme. Systém označila za dysfunkční a krok zdůvodnila také zhoršením bezpečnostní situace v Evropě. Ministerstvo vnitra už rovnou začalo pracovat i na obhajobě pro současné řízení vyvolané Evropskou komisí.

EK posunula dál řízení vůči ČR a dalším zemím kvůli neplnění kvót

Evropská komise posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že tyto země nedodržují své povinnosti v souvislosti s programem přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Komise do Prahy, Varšavy a Budapešti zaslala takzvaná odůvodněná stanoviska a dala zemím měsíc na reakci.

Do druhé fáze se tak dostalo řízení, které následně může – pokud komise odpovědi z hlavních měst nedostane, anebo jestliže poskytnutá vyjádření pro ni nebudou uspokojivá – skončit žalobou u unijního soudu. Ten by mohl rozhodnout o jednorázové vysoké pokutě či opakovaném penále do chvíle, než daná země své povinnosti začne plnit.

Avramopulos dal přitom jednoznačně najevo, že uspokojivou odpovědí by pro komisi byla jen změna přístupu země k migračním kvótám.

Řízení pro nesplnění povinnosti vůči trojici zemí zahájila komise v polovině června. Také tehdy státy dostaly měsíc na odpověď. Praha 13. července odpověděla dopisem, v němž výtky odmítla a upozornila na nedostatečnou součinnost především italských, ale také řeckých úřadů.

V žádné z odpovědí ale nebylo uvedeno, že země začnou rychle žadatele přebírat, a tedy své povinnosti plnit, řekl před novináři Avramopulos.

Dvouletý program, který byl proti vůli Česka, Maďarska a několika dalších zemí schválen v září 2015, předpokládal převzetí celkem 120.000 osob ze dvou jihoevropských zemí přetížených migrační krizí, tedy Itálie a Řecka. Slovensko a Maďarsko rozhodnutí napadly u unijního soudu, jehož generální advokát dnes soudcům doporučil žalobu zamítnout.

Pozadu s plněním kvót je daleko více zemí než řízením zasažená trojice. Avramopulos opakovaně státy žádá, aby přerozdělování zrychlily. Podle čísel, která dnes zveřejnila komise si z předpokládaných 120.000 lidí země unie k 24. červenci převzaly z Itálie 7873 osob a z Řecka 16.803, celkem tedy jen 24.676 lidí.

Své kroky vůči trojici států ale komise nezdůvodňuje tím, že nepřebírají nikoho nebo jen velmi málo osob. Svůj postup opírá o to, že země do programu ani každé tři měsíce nenabízejí žádná volná místa tak, jak by podle dohody měly – a jak jiné státy činí.

“Stále je čas na nápravu. Prospěch z toho budou mít všichni. Mrzí mě, že jsme tam, kde jsme. Doufám, že rozum v této poslední fázi převáží,” poznamenal dnes Avramopulos. “Jakmile státy změní svou pozici, tato procedura končí. Je to na nich.”

Na přerozdělení nyní podle komise v Řecku čeká asi 4800 osob, tento počet nejspíš vzroste někam k 6800. Do Itálie přijíždějí stále další migranti. Nárok na zapojení do programu mají například občané Eritreje, který dorazilo od počátku loňského roku asi 25.000, z nich bylo ale zaregistrováno jen kolem 10.000.

Program přerozdělování podle kvót byl plánován jako dvouletý. Ke dni 26. září 2017 tak spadne pomyslná závora a žádný další migrant, který do Řecka či Itálie přijede, do něj už nebude moci být zařazen. Podle komise ale zemím zbude právní povinnost převzít podle kvót ty osoby, které na zařazení nárok mají a do tohoto data do Itálie nebo Řecka dorazily.

Na Českou republiku podle kvót připadá celkem 2691 míst, země však podle statistiky komise převzala jen 12 osob z Řecka.

Avramopulos včera ocenil, že řada států své povinnosti plní, například Malta nebo Lotyšsko převzaly z Řecka celé své kvóty. Také Norsko, které se jako k schengenskému prostoru přidružená země na programu podílí dobrovolně, relokovalo z Řecka všechny, koho mělo. Podle Avramopulose byl červen s více než 3000 přesunutých žadatelů o azyl rekordním měsícem a pokud tempo vydrží, bude prý možné na konci září říct, že program byl úspěšný. Pokud se tak stane, nebude nutný žádný další podobný program, podotkl komisař.

Španělsko s přebíráním začalo teprve v červnu, ale už nyní splnilo skoro 60 procent své kvóty. Komise uvítala také rychlejší tempo, s nímž migranty začalo přebírat Německo.