Jan Čonka: Dav při demonstraci v Duchcově křičel "vyvraždit je, ty černý svině"
Nedávno jsme jeli s kolegy na protiromskou demonstraci, která se konala v
Duchcově, na zdejším náměstí od 18:00. Místní svolali shromáždění jako reakci na nedávný útok pětičlenné skupiny Romů na manželský pár.
Už samotný průjezd městem mi při pohledu na domy připomínal dobu před více než 20 lety.
Říkal jsem si: to je smutné město; aspoň mně se to tak jevilo. Nejsou zde
opravené chodníky a fasády. A nezaměstnanost v Duchcově je zřejmě stejně
velká, jako celostátní průměr, ba možná ještě horší, neboť město má jen 8 685
obyvatel (Wikipedia) Takže je mi jasné, že lidé zde asi nejsou moc šťastní ze
situace, která tu je… To na začátek pro ty, kteří neznají Duchcov.
Na demonstraci začali hovořit různí zástupci města. Toto shromáždění přišel
podpořit i občan ze Šluknova, který hovořil o nedobré situaci s romskou
menšinou. Nabádal je, aby to nenechali jen tak. Následoval samozřejmě aplaus,
provázený hlasitým pokřikem. Na shromáždění byla několikrát slyšet hanlivá slova
na adresu zdejších Romů. Cítil jsem se hrozně. A v tu chvíli jsem si opět
uvědomil, že musím pokračovat ve své práci pro naše Romy, žijící v České
republice.
Nadávky pokračovaly dál a situace gradovala pískotem, když jeden ze zástupců
města začal uklidňovat dav a vyzval přítomné, aby shromáždění bylo pokojné a aby
se po jeho skončení rozešli domů. Následovaly další výzvy, například ta k
pochodu na Romy, provázená hlasitými hesly "na Cikány", "na ty černý svině"
apod.
Jeden se svolavatelů shromáždění volal na dav, aby se vrátil, že tu je
člověk, který byl napaden a chce o tom mluvit. Jenže dav neslyšel neviděl a vydal se
směrem, kde bydlí Romové. Byl jsem přímo uprostřed zástupu, takže si dovedete
představit, co jsem prožíval.
Pochod byl po několika metrech zastaven kordony těžkooděnců, kteří měli sebou i
psy. Lidé začali křičet na policisty: "pusťte nás na ně, na ty černý svině".
Opět pískot a další hanlivá hesla. Situace se začala ještě víc hrotit. Přicházely
další policejní posily.
Dav začal křičet: "vyvraždit je, ty černý svině". V davu, v němž pochodovali i
neonacisti, najednou vidím tatínka, jak vede za ruku svou dcerku, jíž nemohlo
být víc než deset let.
Slyším, jak se ho dcera ptá: "Tatínku proč jsme tady".
Tatínek jí na to odpověděl: "Kvůli Cikánům, víš, oni nám ubližují."
Není třeba
dál komentovat, co si asi to dítě bude o Romech myslet v dalších letech.
Davové šílenství spojené s honem na Romy pokračovalo. Policie vyzývala dav, aby ukončil pochod a rozešel se. Po nějakém čase se necelá stovka demonstrantů
společně s několika neonacisty rozhodla, že si najdu jinou cestu k Romům. Utíkal
jsem společně s policisty (cítil jsem se tak bezpečněji).
Dav se rozdělil po skupinách. Policie je ale dál nepustila. V ulicích jsem
slyšel , že to není konec a že to bude mít pokračování. Hovořil jsem i s místními Romy, kteří stáli u svých domů a dávali pozor. K
žádnému masakru ale nakonec nedošlo, což je dobře.
