Miroslav Kováč: Jak poslankyně Řápková (ODS) oblékla vládu do nahoty

Pod pojmem demokracie si lze představit ledacos a mnohým z nás je tak zapovězeno pochopit, jakou moc jsme vlastně v listopadu 1989 získali. Většina z nás má základní problém s její výkladem. Je proto snadno pochopitelné, proč se dnešní funkcionáři nemusí odosobnit od zažitých totalitních praktik, které se nám pod jejich výkladem zdají být demokratické a omluvitelné. Pravdou je, že dosažení opravdové demokracie je velice složité a cesta k ní je příliš komplikovaná. A naše společnost není na komplikace připravena, lépe řečeno není schopna kompromisu.

Abychom se přiblížili k demokratickým hodnotám, museli bychom se v první řadě naučit mezi sebou nejen komunikovat, ale i dorozumět a vzájemně pochopit. Dnes je totiž běžné, že vítězná politická strana je koalicí jiných (mandátově slabších stran), odsunuta do opozice, čímž se z pohledu mandátu stává bezzubou (avšak placenou) částí poslanecké sněmovny. Nehledě na její názor jsou pak přijímány „zákony“, které se samozřejmě po přetočení pólů ruší nebo mění, případně je zruší Ústavní soud. Tak to jde pořád dokola a občané se nestačí divit. Naši politici totiž vsadili na kvantitu před kvalitou. Osvojili si totalitně diktátorské praktiky z dob komunismu. Z tohoto pohledu se vlastně nezměnilo nic. Je jedno, kdo z koaličních partnerů navrhne návrh zákona či změnu stávajícího. Strach z rozpadu koaliční smlouvy a ztráty moci nutí všechny poslance koalice hlasovat i pro deformovaný a nesmyslný zákon. Takto se do našeho právního řádu dostávají i některé paskvilní zákony. Jediné resumé z tohoto poznání je, že koalice ničí demokracii.

Podle mě, by se měla vítězná strana ujmout vlády a při tvorbě zákona hledat většinovou podporu napříč politickým spektrem. Jen tak se dá mluvit o zákoně v zájmu všeho lidu, který nikdo nebude zpochybňovat ani po rozpadu koalice rušit.  

O vzniku jednoho ze série paskvilních zákonů, který vzešel z dílny vládní koaliční strany ODS, jsem psal už v článku dne 12. června 2011. Poslankyně Ivana Řápková (ODS) tehdy podlehla tlaku starostů a hejtmanů, když se v Novém Bydžově podepsala pod prohlášení starostů, kterým se zavázala občanům řádně platícím daně ?(podle její slov) zaručit naplňování Ústavního zákona č. 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod a zavést staronový nástroj, kterým by se starostové vypořádávali s pachateli opakovaných přestupků „Zákaz pobytu“.

         Zákaz pobytu není něco, co bychom neznali z minulé éry totalitního zřízení. V 50 letech, v době znárodňování vznikla např. ministerská vyhláška, která umožňovala vysídlování kulaků s celými rodinami a zabavování jejich majetku. Podle této směrnice měla StB a prokurátoři zajistit, aby se v kulackých kauzách více využívalo trestu zákazu pobytu, jež se měl týkat nejen odsouzeného, nýbrž také jeho rodiny. Zákaz pobytu mohly vydávat soudy i národní výbory. Státní orgány přitom zcela ignorovaly, že tato směrnice je v příkrém rozporu s ústavou z roku 1948.

Nemusíme ústavu měnit, ale máme možnost, aby sami rolníci porušovali ústavu. Například neplní dodávky a my můžeme na ně uvalit sankce.    “
— Július Ďuriš na schůzi ÚV KSČ 14. října 1948

           Jelikož je většina dnešních politiků odchována mlékem komunismu, rádi si osvojují šíření strachu zaváděním represí. Represe v zájmu „slušných lidí“ jim dnes zaručí vytoužené společenské postavení a teplé křeslo, kterého se stejně jako komunisté nechtějí vzdát. Slyšel někdo z vás politika vyslovit slovo prevence? Já ne! I když police ČR může přestupce méně závažného deliktu napomenout, setkali jste se s tím? Obávám se, že kdyby přestupek řešil napomenutím, tak by byl napomenut nadřízeným, protože se neustále v ČR musí vše řešit represí a šířením strachu. Prevence zkrátka není IN. To by je lidi nevolili. Chápu, že některým přijde represe jako prevence. Za to však může ten český pohled dobrého vojáka Švejka.

            Abychom se však dostali k meritu věci. Poslanecká sněmovna přehlasovala 101 hlasy prezidentské veto a odsouhlasila, i dle prezidenta Václava Klause možná protiústavní návrh zákona „Zákaz pobytu“. 

Podívejme se na koho je tento zákon zaměřen podrobněji:

Alkoholismus a drogy: Přestupku se dopustí ten kdo,

• prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let, osobě, o níž lze mít pochybnost, zda splňuje podmínku věku, nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
• neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol,
• se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek,
• úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,
• umožní neoprávněné požívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,
• g.) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
• po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g,
• ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu g),
• neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku,
• neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku,

Když pročítám jednotlivé přestupky, na základě kterých lze udělit Zákaz pobytu zjišťuji, že se paní poslankyně zaměřila především na OSVČ, řidiče, zaměstnance, lékaře (po některých zkušenostech) a vlastně na osoby s největší pravděpodobností „daně platící“, teda v její terminologii na „slušné lidi“. Podle této části zákona je přestupcem ten, kdo prodá, umožní, nepodvolí se dechové zkoušce nebo pěstuje omamné látky. Dovedu si představit důchodce pěstujícího omamnou látku na balkoně, avšak ten má trvalý pobyt.

Veřejný pořádek a občanské soužití: Přestupku se dopustí ten kdo,  

• poruší noční klid, stanoven od 22:00 do 06:00 
• vzbudí veřejné pohoršení,
• znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,
• úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení,
• poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice,
• poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení,
• neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa
• úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním, 
• Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.

V této části zákona by měli zbystřit pejskaři. Noční klid je od 22:00 do 06:00. Sousedské vztahy pravděpodobně tímto zákonem v drtivé většině nebudou narovnány, spíše se problémy z jiných lokalit přesunou do domovské lokality. Alespoň podle paní poslankyně. Já v účinnost tohoto zákona nevěřím. Již dnes máme trestní zákoník a popravdě, kolik lidí odradil? Problém snad nastane, když si v létě sedneme k fontáně. Asi nám dají zákaz zdržovat se v její blízkosti. No tak snad bude v blízkosti jiná. Od ledna můžeme vyhrožovat pouze svým sousedům a veřejně pohoršovat můžou jen občané místně příslušící. Konkurence je nežádoucí! V této souvislosti mě taky napadá, jestli zákonodárci mysleli na ochranu dětí, když jednoho z rodičů vyhostí z pronajatého bytu.

Majetek: Přestupku se dopustí ten kdo,  

• úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí,
• úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,
• úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.

Tady se dostáváme k majetkové újmě menšího rozsahu. Nechci, a ani mi nepřísluší bagatelizovat rozměr těchto deliktů. Pouze vycházím z daného stavu. Tyto delikty jsou postižitelné přestupkovým zákoníkem a nevěřím, že chronického kleptomana, bezdomovce, či sociálně slabého občana zastaví zákaz pobytu, když se neobává trestního zákoníku. Města nemohou bez zavedení ostnatého drátu podél hranice lokality či katastru a dozorné služby kontrolovat zda přestupce překročí pomyslnou hranici v nějakém místě. Naopak se obávám, že se u přestupce (který si bude vědom svého postihu), vystupňuje agresivita (aby znemožnil svojí identifikaci), a tak může docházet ke zvýšení násilných trestních činů. Z méně závažného deliktu se tak může častěji stávat vážná újma na zdraví u poškozených, u případů, které by možná dnes končili hádkou. V konečném důsledku, tak dobrý úmysl státu ochránit „slušné občany“ vyústí ve snížení jejich bezpečnosti. Z původně „malicherného“ sporu se může stát brutální útok způsobený strachem, který chce paní poslankyně vytvořit.

        Abych nebyl jen pesimista, tak mě napadá, proč paní poslankyně Řápková nezapracovala do svého návrhu zákona také přestupek podle § 21a:

• Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb. tím, že
• v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,
• nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce,
• neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
• Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

To mě docela zklamalo! Páni poslanci, skutečná síla nevychází z nenávisti, ale z pravdy! Vždyť stačí snížit hranici pro trestní čin z 5 000 Kč na 100 Kč a zaplnit věznice, nebo nechat přestupce pod dozorem odpracovat vzniklou škodu určenou v přestupkovém zákoníku (jako u pokut), do kterého by se pouze zapracovala cena za hodinu práce.