Drahomír Radek Horváth: Romové nejsou jednolitou skupinou, začněte mezi námi rozlišovat

Pokud se nezačne rozlišovat a Romové budou vnímáni obecně jako sociální
skupina definovaná negativním způsobem chování, tak se nikam tato naše
společnost nepohne. Já chápu, že pokud je někdo konfrontován přímo nebo
zprostředkovaně jen a pouze s určitým a veskrze nepřijatelným, ba přímo
odpudivým náhledem na Romy, tak si vytvoří určitou šablonu a podle té posuzuje
celou skupinu, která je snadno rozpoznatelná. Pak ani nemusí konkrétního
člověka znát, vidí ho poprvé v životě a tak nějak podvědomě vnímá, že se jedná o
Roma, zaškatulkuje jedince bez toho, aby se pokusil dát mu šanci dokázat, že je
jiný. Už to dokazování je na draka, ale osobně jsem si na to zvykl a jsem vděčný
za to, že mi moji čeští spoluobčané dají ten prostor. Je to celkem fuška, když
vnímáte předpojatost a na vás leží důkazní břemeno. Jsem to já, kdo musí
dokázat, bez pochyb, že jsem jiný.

Je to divné, protože mě by nenapadlo hodnotit každého Čecha předpojatě podle
nějakých negativních zkušeností s nějakým pitomcem, který byl krom všeho jiného
shodou okolností Čech. A to mi věřte, že se s všelijakými typy setkávám dost
často. Ale to bych zabředl tam, kam nechci, takže půjdu od toho.

Prostě a jasně bych si přál, aby Romové nebyli vnímáni jako jednolitý útvar,
aby Rom nebyl synonymem pro zhovadilé chování. Aby si lidé uvědomili, že nejsme
homogenní společenství nebo komunita. Již to, že je mi dnes a denně
předhazováno, jak moc jsme „my Romové“ zvýhodňováni, ve mně vyvolává podivné
psychické rozpoložení, které vyústilo ve výzvu na mém profilu na sociální síti.
Pomyslnou poslední kapkou byl diskusní příspěvek jedné dámy u mě na facebookové
zdi:

Něco takového je v myslích velkého počtu mých českých spoluobčanů skutečně
zakořeněno a věří tomu naprosto bez pochyb. Teď nepaušalizuji, ale mám na mysli
konkrétně ty, se kterými diskutuji na internetu a kteří se mě snaží přesvědčit o
tom, jaký je to pro mě med být Romem v této zemi, kterou považuji za svoji
vlast. Jedná o stupiditu, která by nemohla nikdy mít oporu v žádném zákoně a
navíc by byla v rozporu s ustanovením Zákona o rovném zacházení č. 198/2009 Sb.

10 tisíc každému, kdo dokáže, že mohu čerpat výhody jen na základě toho, že jsem
Rom

Tak jsem na Facebooku nabídl odměnu 10 tisíc korun každému, kdo by mi předložil
důkaz o tom, že já Drahomír Radek Horváth mohu okamžitě začít čerpat nějaké
výhody (nejlépe finanční dávku nebo jinačí peněžní příspěvek) jen a pouze na
základě toho, že jsem Rom. Nic víc nesmí být kritériem. Jen a pouze ta
skutečnost, že jsem Rom. Ono totiž je velice důležité si uvědomit, že sice jsem
Rom a tak se nabízí předhodit mi stipendijní, sociální a jiné projekty nebo
programy atd., jenže i v těchto je klíčové, aby žadatel krom své romské
národnosti byl také obyvatel sociálně vyloučené lokality, byl nezaměstnaný,
neměl dostatečné finanční zdroje atd. Ani jedno se mě osobně netýká, krom toho,
že jsem Rom. Takže na žádnou výhodu, či podporu nedosáhnu, ačkoliv jsem Rom,
příslušník národností menšiny, která je obecně vnímána jako parazitující a
zvýhodněná.

Čekal jsem týden na tu záplavu podnětů, které by dokazovaly, že já mohu z
toho, že jsem Rom vytřískat nějakou výhodu. Tuto nabídku sdílely desítky
uživatelů na sociální síti a já měl nachystané veškeré rodinné úspory na
vyplácení odměn. A budete se lidi divit, ale ani jeden, ani jeden podnět, který
bych mohl využít (zneužít?) a čerpat výhody na úkor svých českých spoluobčanů
jenom proto, že jsem Rom. Prostě nic, kde bych splňoval podmínky a to jsem vždy
jako první uvedl, že jsem Rom. Ale to bylo vše co jsem mohl nabídnout. Ostatní
kriteria prostě nesplním i kdybych se na hlavu stavěl.

Nepotřebuji se integrovat, moje rodina je začleněna již po generace

A ještě jedna technická připomínka by tu byla. Veškeré prostředky, které jsou
lifrovány z EU na integraci Romů do společnosti, jsou tu na jejich
integraci. Úmyslně zvýrazňuji slovo „jejich“, protože se to netýká Romů
jako takových, nesouvisí to s národnostní menšinou jako celkem a nemělo by se
proto vůbec takto obecně uvažovat.

Ano, jsou určité skupiny uvnitř romské komunity, které je potřeba nějakým
způsobem podchytit a pracovat s nimi a klidně použijme termín integrace, ale
prosím, přestaňte vnímat obecně Romy žijící v ČR jako sociální skupinu na dně,
kterou je potřeba celou integrovat jako migranty a převychovat jako adolescenty.
Já totiž nepotřebuji být integrován, neb jsem se narodil v rodině, která byla v
této zemi začleněna již po generace. A takových je nás tady mnoho.

Například si nedovedu představit, jak by někdo chtěl integrovat mého romského
kamaráda Patrika Bangu, který mi přijde integrován celkem dostatečně. Ten je
integrován tak moc, že už mi ani nezavolá a nepřijede na návštěvu. Tak moc je
integrován do společnosti a i takový člověk musí po té, co doma pustí televizor
sledovat další příval stereotypních názorů a paušalizujících vyjádření na adresu
Romů.

Účast Romů v posledním díle pořadu Máte slovo byla chybou

Ano, pokud do televizní debaty o zpřísnění sociálních dávek pro nezaměstnané
přijdou určití Romové opět udělat alibi pro další osekání sociálních jistot
občanům této země, tak jak to dělají už pár let tím, že se angažují tam, kde by
neměli, pak není co řešit. Když křičí tam, kde by měli držet ústa, tak se
nedivím potměšilému úsměvu na tváři navrhovatelů takových změn zákonů. Já
rozumím argumentaci senátorů, se kterou pochopitelně nesouhlasím, ale je to
dobrá strategie, kterou obyčejný český pozorovatel rád slyší. Není to proti němu
a jeho jistotám, ale proti Romům a jejich lenosti. Navrhovatelé takových zákonů
jsou pak rádi, za každého uřvaného aktivistu (v tomto případě afektovanou
aktivistku), který vezme břemeno a bude se rvát za všechny Roma a ve své
hysterické zaslepenosti (a nepochybně v dobrém úmyslu) pomáhá takové návrhy
zákonů protlačit. Tvůrcům usnadní práci s vysvětlováním, proč to všechno a jaký
to bude mít dopad na všechny nezaměstnané.

Tím svým angažmá ten den se všichni Romové ve studiu zasloužili o to, aby se
stereotypní náhled a předsudky vůči nám ještě rozšířily. Tím, že jim na to
skočili a konkrétní téma "pomohli" aplikovat na konkrétní etnicky definovanou
skupinu obyvatel. Tím, že devadesát procent diváků ve studiu, kteří zasedli a
kteří "diskutovali" jsou Romové, vlastně problematiku nezaměstnanosti převzali
za svou. Identifikovali se sami jako ti, proti kterým jsou taková opatření
nejenom namířena, ale zároveň, proti kterým budou v praxi aplikována. A to je
velká chyba.

Ve studiu měli zasednout všechny skupiny nejvíce postižené nezaměstnaností.
Absolventi škol bez praxe, lidi nad 50 let a starší v před důchodovém věku,
svobodné matky s dětmi a ženy krátce po rodičovské dovolené a další. Těm měli
politici vysvětlit, proč si myslí, že by měli pracovat za 20 korun na hodinu a
bude se to nazývat veřejnou službou, místo toho, aby dostali pořádnou práci,
které by se říkalo zaměstnání.

Takže lidi začněte přemýšlet a držte se klasického: “Pokud chcete změnit
svět, nejprve proměňte sami sebe.“