Drahomír R. Horváth: Dokument Strategie romské integrace je diskriminace v ryzí podobě

Čas od času dostanu do ruky materiál v jeho syrové podobě, abych jej připomínkoval dříve, než putuje jako vládní návrh do poslanecké sněmovny. Různé koncepce, strategie, strategické plány a dokonce strategické boje. Vždy jsou stěžejním tématem Romové. Před pár měsíci jsem seděl v letadle na služební cestě do Kosova a pročítal pracovní verzi Strategie romské integrace. Tento dokument nyní míří z úřadu pana ministra na vládu a já se děsím toho, že bude usnesením přijat včetně diskriminačních návrhů opatření.

Tabulka na připomínky se plnila rychleji, než bych očekával. Paradoxně
cestuji ze země občanského principu, kde všichni občané mají stejná práva bez
ohledu na národnost, do země principu národnostního, kde právě národnost je
zásadní a občanům jedné národnosti je zaručeno výsadní postavení nad občany
národnosti jiné. A studuji materiál, který svým obsahem spíše než do té naší,
spadá do legislativy kosovské. Něco tak diskriminačního, byť se jedná o
diskriminaci pozitivní, jsem fakt dlouho nečetl.

Tlak na potenciální romské studenty, aby si vybírali jako studijní obor
romistiku, je úsměvný, ale těch 60 000,- Kč odměny pro romské vysokoškolské
studenty je již skutečně hanebnost. Jen a pouze příslušnost k národnostní
menšině má být kritériem pro státní podporu. To je nechutné a veskrze
diskriminační vůči těm tisícům studentů, kteří Romové nejsou a proto nemají na
toto narok. Ještě snad, kdyby kritériem byla neutěšená sociální situace rodiny,
která žije v sociálně vyloučené romské lokalitě a jejich dítě nemůže studovat
VŠ, protože nemají prostředky, pobírají dávky hmotné nouze od státu atd. V
takovém případě, bych snad ještě tu státní finanční podporu na studia
překousnul, ale takto skutečně nemohu.

Další bod, který mě zdvihl ze sedadla, byla navrhovaná podpora konkrétnímu
romskému hudebnímu festivalu, a to navíc částkou, která mě vyděsila. Jako
integrační mechanizmus je nešťastné preferovat jeden konkrétní romský hudební
festival na úkor těch ostatních romských hudebních festivalů. Hodnotit otázku
kvality, kulturního přínosu pro veřejnost atp. mi nepřísluší. Pozastavuji se jen
nad touto prapodivnou sekcí a zejména nad nerovností přístupu k jiným hudebním
festivalům, které jelikož nejsou romské, mají smůlu a neobjeví se ve vládním
usnesení jako státem finančně podporované.

Strategie romské integrace, jak jsem měl tu čest ji dostat do ruky, je materiál,
který nelze v praxi implementovat, a tím pádem se nedočkám efektivity. Další ze
spousty koncepcí a strategií romské integrace, který vznikl rovnou do šuplíku,
nebo jen pro lidi v Bruselu, neb naše země jako člen EU má jisté závazky a musí
takovými materiály disponovat. O praktickém využití netřeba polemizovat, hlavně
že materiál je na světě, to si nepochybně jeho tvůrci v duchu říkají, když toto
tvoří.

Pro mě jako Roma, který léta bojuje proti nerovnému zacházení na všech frontách,
nastala skutečně prekérní situace. Sám se tím, že jsem Rom, dostávám do pozice
toho, kdo neúmyslně diskriminuje. Pokud nyní nastoupím na studia nebo moje děti,
mám jako Rom nárok na finanční příspěvek od státu v strategii romské integrace
zmíněný, přičemž ty tisíce ostatní studentů, kteří nejsou Romové, na tyto peníze
nárok nemají. To je diskriminace ve své ryzí podobě a říkejme jí třeba
pozitivní, nic to na skutečnosti, že se jedná o diskriminaci, nezmění.

Článek vyšel na blogu Drahomíra Radka Horvátha

Poznámka: Podle informací serveru Romea.cz poslední verze Strategie
romské integrace neobsahuje pasáž týkající se podpory 60 000,- Kč pro romské
vysokoškolské studenty.