Danišová: Romštinu mladá generace používá málo, ale prosazuje se v umělecké tvorbě, například v rapu a dalších hudebních žánrech
Romština patří do skupiny takzvaných indoevropských jazyků. Je tedy příbuzná s hindštinou nebo paňdžábštinou. Počet mluvčích v Evropě se odhaduje na základě statistických dat z různých zemí mezi 4,6 až 12 miliony, podle odborníků bude počet nižší, spíš tedy něco kolem 6,6 milionů lidí. Právě dnes, 5. listopadu, si připomínáme Mezinárodní den romského jazyka, jehož cílem je vzbudit o romštinu větší zájem.
Letitá marginalizace a asimilační politiky různých států ovlivnily používání romského jazyka natolik, že došlo v mnoha rodinách k situaci, kdy se mateřský jazyk přestal předávat z generace na generaci. Obavy z možných problémů, kterým byli mluvčí romštiny vystaveni ve školách a v dalších veřejných institucí, napomohly odsunout romštinu na samý okraj zájmu. A to především během totalitního režimu, kdy se apelovalo na rodiče, aby neučili své děti romsky.
Prapříčinu lze hledat ale už v dobách Marie Terezie a její částečné asimilační politice, v jejímž rámci byly uplatňovány tlaky na omezení aktivního používání romštiny.
“Díky našim rodinám, které si romštinu nikdy nenechaly vzít, a díky práci Mileny Hübschmannové naštěstí máme na co navazovat,” naráží David Tišer, ředitel organizace ARA ART a organizátor oslav Mezinárodního dne romského jazyka, na dlouholeté úsilí české lingvistky, která výzkumu, kodifikaci a obecně propagaci romského jazyka věnovala většinu svého profesního života. Především díky ní existuje už bezmála tři desetiletí akreditovaný seminář Romistiky při Katedře středoevropských studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.
Byla to právě Hübschmannová, kdo přiměl desítky Romů, aby začaly v romštině psát. Mezi nimi například Teru Fabiánovou, jednu z nejvýznamnějších romských básnířek, nebo Andreje Giňu.
Romština jako jazyk je mezi Romy stále živý, akorát nejmladší generace ji neovládá v takové míře jako jejich rodiče a prarodiče, kteří vedle romštiny mluví také úředním jazykem země, v níž žijí a kterou považují za svůj domov.
“Romština je mezi mladou generací používána málo, což je škoda. Ale v posledních letech si všímám, že se stále více prosazuje v umělecké tvorbě, například v rapu nebo i v dalších hudebních žánrech současné hudby. Někteří známí romští zpěváci, jako je Monika Bagárová nebo Jan Bendig, tvoří svou tvorbu v romštině a jsou úspěšní. A to je myslím cesta k tomu, aby se romština udržela i mezi mladou generací Romů,“ řekla pro server Romea.cz překladatelka do romského jazyka Eva Danišová.
Ta upozorňuje, že v úsilí Mileny Hübschmannové pokračují po její smrti i různé organizace, například Nová škola, která každoročně vyhlašuje literární a výtvarnou soutěž pro děti i dospělé, kteří píší v romském jazyce. Nebo časopis romistických studií Romano džaniben, který nepřetržitě vychází od roku 1994 a je jediným odborným romistickým periodikem v České republice systematicky se věnující jazyku a historii a kultuře Romů v nejširším slova smyslu.
V činnosti pokračuje i nakladatelství romské literatury Kher, které se zaměřuje na vydávání děl romských autorů. Romské texty zveřejňuje i časopis Romano voďi nebo noviny Romano hangos a časopis pro děti Kereka.
