VIDEO: Napadli vás kvůli tomu, že jste Rom nebo Romka? Právnička Klára Kalibová radí, jak se bránit a kde hledat pomoc

„Ta podstata předsudečného násilí je, že pachatel si vybírá napadeného kvůli svým vlastním předsudkům. Není to vina poškozeného,“ uvedla Kalibová hned v úvodu rozhovoru. Dříve se používal termín „násilí z nenávisti“, ale podle ní je přesnější mluvit o předsudcích – a to nejen ve vztahu k Romům, ale i dalším ohroženým skupinám, jako jsou lidé s postižením, osoby s odlišnou sexuální orientací či náboženskou vírou.

Kalibová upozornila, že předsudečné násilí často nezačíná fyzickým útokem, ale slovními urážkami a ponižováním. „Obvykle to nezačíná fyzickým násilím, ale nějakými verbálními poznámkami. Já si myslím, že většina Romů tuhle zkušenost má – tu pocitovou zkušenost, že se s tím setkávají ve svém běžném životě,“ říká. Podle ní se lidé s předsudky často inspirují negativními narativy šířenými na sociálních sítích nebo v politických kampaních.

Jak reagovat a kde hledat pomoc

Co dělat, když k útoku dojde? První krok je jasný – dostat se co nejrychleji do bezpečí. „Vím, že ten pocit nespravedlnosti je obrovský, ale hraje se o bezpečí. Nikdy nevíte, jestli ten člověk nebude pokračovat ve fyzickém útoku,“ upozorňuje právnička. Důležité je také situaci pokud možno zdokumentovat – například pořízením videozáznamu, fotografií nebo vyhledáním svědků.

Jakmile je to možné, je nutné zavolat policii a situaci oznámit. Bez ohledu na to, zda došlo „jen“ k verbálnímu útoku, nebo k fyzickému napadení, je důležité, aby byl incident nahlášen a řádně zadokumentován. Čím více informací a důkazů oběť poskytne, tím vyšší je šance, že se věc podaří dotáhnout do konce a dosáhnout spravedlnosti.

Praktickou pomoc obětem nabízí poradna Justýna, kterou provozuje organizace In IUSTITIA. Poskytuje nejen právní zastoupení, ale také sociální poradenství a může zajistit i terapeutickou podporu. „Naše služby jsou bezplatné. Máme pobočky v Praze a Brně, ale dojíždíme i do jiných regionů. Momentálně máme například klienta v Aši a dalšího v Hodoníně,“ říká Kalibová.

Případ bratrů Bangových jako precedent

V rozhovoru zazněly i konkrétní případy z praxe. Jedním z nich, který Klára Kalibová vyzdvihla, je kauza bratrů Bangových, kteří se stali terčem nenávistných útoků na sociálních sítích.

V jednom z případů, kdy právníci z In IUSTITIA zastupovali Radka Bangu, soud původně odmítl uznat jeho postavení poškozeného. Důvodem bylo, že nenávistný výrok nebyl přímo adresovaný jemu jako osobě, ale šlo o obecné rasistické vyjádření. Podle Kalibové se u Ústavního soudu podařilo prokázat, že i kolektivní výhrůžky, pokud jsou směrovány například pod osobní komentář na sociální síti, zasahují do osobní sféry. A tím se z člověka stává poškozený.

Podle ní právě tento průlomový případ přispěl k tomu, že dnes mohou stejnou argumentaci využívat i další oběti a organizace, které se zabývají předsudečným násilím v online prostředí.

Kalibová zároveň upozornila, že trestní oznámení lze podat i bez důkazního materiálu. „Řada lidí si myslí, že bez videa nebo svědka nemá smysl něco hlásit. Ale není to pravda. I výpověď poškozeného může být důkazem,“ říká. Připomněla také právo obětí na anonymitu – mohou požádat o utajení osobních údajů, jako je adresa či telefonní číslo, aby se minimalizovalo riziko dalšího napadení.

Na otázku, zda se situace zlepšuje, Kalibová odpověděla opatrně optimisticky. „Myslím, že se to zlepšuje, ale pořád máme před sebou kus cesty. Je důležité, aby policie více spolupracovala s neziskovými organizacemi a poskytovala obětem dostatek informací. V zahraničí vidíme kampaně, u nás stále chybí.“

Závěrem Klára Kalibová shrnula základní kroky, které by měl člověk udělat, pokud se stane obětí předsudečného útoku: „Odejít do bezpečí, zdokumentovat, oslovit svědky, zavolat policii, kontaktovat nás. A pak společně zvážíme, jak dál – právní cestou, nebo terapeuticky. Volba je vždy na poškozeném.“