ZÁZNAM a ROZHOVOR: Cenu Františka Kriegla získala Elena Gorolová. Byla oceněna za odvahu postavit se protiprávním sterilizacím
Cenu Františka Kriegla udělovanou Nadací Charty 77 za občanskou statečnost letos získala romská lidskoprávní aktivistka a sociální pracovnice Elena Gorolová. Porota jí ocenění udělila za dlouhodobý osobní i profesní přínos v boji za odškodnění obětí protiprávních a tajných sterilizací. Ocenila především její dlouhodobou snahu a také odvahu, se kterou téma otevřela, i následný náročný boj za odškodnění obětí protiprávního jednání státních zdravotnických zařízení. Gorolová dnes cenu převzala v Národním muzeu v Praze.
Gorolová se posledních dvacet let věnovala pomoci protiprávně sterilizovaným ženám. Porota Ceny Františka Kriegla ocenila její dlouhodobou snahu o otevření tématu i následný náročný boj za odškodnění obětí protiprávního jednání státních zdravotnických zařízení.
ROZHOVORY
“Musela zapojit nejen sílu a odhodlání tento boj se všemi zúčastněnými složkami státního aparátu vést, ale musela vložit do svého úsilí i notnou dávku osobní odvahy a kuráže, neboť téma reprodukční schopnosti romských žen je dosud v romských komunitách velmi zásadní a na druhou stranu debata o něm je tabuizována,” řekla předsedkyně poroty Saša Uhlová, která přednesla laudatio.
S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy.
ZÁZNAM
Sama Gorolová je jednou z postižených. O to přínosnější je podle Uhlové její hrdinství. Předsedkyně poroty ocenila to, že se dokázala vyrovnat s osobní ztrátou a postavit se do čela boje ostatních stovek až tisíců poškozených nejen žen i romských rodin.
“Ten boj trval dlouho a ještě nadále trvá a já bych chtěla hlavně poděkovat všem ženám, že to vydržely tak dlouho,” řekla novinářům Gorolová. Popřála ženám, kterým patří odškodnění, aby ho dostali. Podle ní je ještě mnoho žádostí na ministerstvu zdravotnictví, kdy ženy na odškodnění ještě čekají.
Laureáti Ceny Františka Kriegla spjati s romskou komunitou
Cenu v minulosti získali i významné romské osobnosti nebo osobnosti, které se zabývali romskou komunitou a rasismem:
Milena Hübschmanová (1994) – za dlouholetou službu romské kultuře a vzájemnému porozumění mezi Romy a majoritou.
Kumar Vishwanathan (1998) – za práci s romskými komunitami a mezikulturní dialog.
Jakub Polák (2000) – za statečný boj proti rasismu a obranu obětí rasově motivovaného násilí.
Radek Banga (2017) – za odvážný občanský postoj proti rasismu při udílení Zlatého slavíka.
Karel Karika a David Tišer (2019) – za boj za práva Romů a sociálně vyloučených.
Cenu Františka Kriegla uděluje nadace od roku 1987. Vyhlašuje se každoročně 10. dubna, kdy se politik František Kriegel v roce 1908 narodil. Od roku 1990 se cena udílí za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika. Oceňováni jsou jedinci, kteří riskují vlastní postavení, kariéru a často i život, aby prosadili názory a cíle, jež odpovídají humanistickým ideálům, demokracii a lidským právům a jež oni považují za správné.
František Kriegel byl jedním z nejvýznamnějších politiků pražského jara 1968 a jediným z československých politiků, který po odvlečení do Moskvy odmítl v Kremlu podepsat moskevský diktát. K dosavadním laureátům ceny patří třeba Jaroslav Šabata, Petr Pithart, Karel Kryl, Josef Vavroušek, Stanislav Milota nebo Radek Banga. Loni cenu získal slovenský spisovatel a publicista Martin Milan Šimečka. Seznam dosavadních laureátů je na stránkách Nadace Charty 77.
O letošním laureátovi rozhodovala porota ve složení: Martin Groman, Miloš Doležal, Jana Horváthová, Michal Lukeš, Stanislav Pavlín, Petra Procházková, Bára Stárek, Saša Uhlová (předsedkyně poroty) a Marek Orko Vácha.
