ZÁZNAM: Prezident u památníku v Letech uvedl, že odkup vepřína byl nedůstojný, je třeba přiznat díl viny. Markéta Pekarová Adamová se omluvila Romům za utrpení
Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi. Na pietě se sešly stovky lidí včetně čelných představitelů státu, kteří položili květiny u památníku. Pavel pietu navštívil teprve jako druhý prezident ČR, naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.
“Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, a to i těch našich. A zároveň jako poučení z historie,” řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. “Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,” dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině. I dnes je potřeba podle něj obhajovat svobodu a lidská práva. Uvedl také, že soužití s Romy má i v současné době rezervy.
Pavel řekl, že odkup vepřína trval dlouho. “Bylo to dlouhé a nedůstojné. Jsem rád, že to takhle dopadlo, jsem rád, že tu vznikne památník a že se podaří nasvítit část historie, kterou bychom neměli opomíjet, a naopak bychom ji měli jasně popsat a přiznat na ní svůj díl viny,” řekl. Jedině tak se s tím podle něj lze vypořádat. Zároveň řekl, že budování památníku romského holokaustu považuje za signál k upřímné snaze o nápravu stavu.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy. “Byl bych velmi rád, pokud by vznik toho památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti,” řekl. Uvedl, že ho mrzí, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit. Reagoval tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků v březnu tohoto roku. Varoval před tím, že i v demokratických volbách se mohou takové tendence podporovat.
ZÁZNAM CELÉHO PIETNÍHO AKTU
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že vězně v Letech týrali i čeští četníci, za což je podle ní namístě se omluvit. Je podle ní poctivé využít pietu i k reflexi. “I v současné společnosti tady v České republice je nemálo těch, kteří stále smýšlejí rasisticky a diskriminují. Povinností nás ostatních je, abychom se vůči tomu vymezili,” dodala. Věří, že romský aktivista Čeněk Růžička, který se o vybudování památníku zasloužil, dostane od prezidenta státní vyznamenání in memoriam.
Miroslav Brož z organizace Konexe ve svém projevu tvrdě kritizoval současnou situaci Romů a Romek v České republice. “Situace Romů v České republice je špatná čelí diskriminaci nebo segregaci v každé oblasti života, ve vzdělávání, bydlení, na pracovním trhu, na ulici, v hromadné dopravě, v obchodě i jinde. Antidiskriminační zákon, který je platnou součástí české legislativy není dodržován, ani vymáhán, v podstatě neplatí. Úřady ani policii jeho porušování nezajímá. Císař je nahý!” řekl Brož.
“V posledních dvou dekádách bylo v ČR realizováno několik tisíc projektů na pomoc Romům, každý z nich publikoval závěrečnou zprávo o tom, že skončil zářivým úspěchem, jak Romům pomohl. Není to pravda, velká část projektů byla nefunkčních, nepřinesly žádnou změnu, nebo přínos komunitám pro které byl realizován. Projekty určené na pomoc Romům většinou vznikají ve vzdálených kancelářích projektových týmu, s lidmi pro které se připravují, není jejich obsah nijak konzultován, natož aby měli možnost přínos projektu hodnotit. Císař je nahý!” pokračoval Miroslav Brož v další kritice.
Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v České republice Jana Kokyová, Růžičkova neteř, upozornila, že podobné lidské vlastnosti, které vedly k holokaustu, tedy nadřazenost a nenávist, jsou důvodem i současné války na Ukrajině. Dodala také, že ani dnes nejsou Romové ušetřeni útoků, zejména nenávistných komentářů na sociálních sítích.
V Letech byl protektorátní tzv. cikánský tábor, fakticky se jednalo o koncentrační tábor pro Romy. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy firmy, která tam chovala na 13.000 prasat. Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300.000 až 500.000.
FOTOGALERIE
