Vycházejí vzpomínky romské přeživší holokaustu Philomeny Franz
Přehlížený, opomíjený, neuznávaný… Přívlastky, kterými je charakterizován holokaust Romů, jejichž utrpení za druhé světové války si v srpnu připomínáme. V České republice se ročně vytiskne kolem 15 tisíc nejrůznějších titulů, ale jen jednotky z nich se týkají právě romského holokaustu. Mezi ně se nově řadí i první české vydání autobiografie romské přeživší Philomeny Franz pod titulem Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust, jež po šestatřiceti letech vychází díky nakladatelství romské literatury KHER.
Philomena Franz (1922)
je také autorkou knihy pohádek, sbírky poezie a dvou svazků drobných úvah a skic. Za neúnavné připomínání holokaustu, práci s mládeží a šíření smířlivého postoje byla několikrát oceněna, a to Záslužným řádem Spolkové republiky Německo (1995), titulem Žena Evropy (2001), Řádem za zásluhy Severního Porýní-Vestfálska (2013) a čestným občanstvím města Bergisch Gladbach, kde významnou část života žila (2021).
Překlad německého originálu, obohacený o rozhovor s 99letou pamětnicí uskutečněný letos na jaře a o doslov shrnující snahy o uznání genocidy Romů a Sintů, bude veřejnosti představen 18. srpna při příležitosti tradičního pietního aktu v Hodoníně u Kunštátu na místě tzv. cikánského tábora, odkud byli před 78 lety čeští a moravští Romové transportováni do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau, kde byli zavražděni v plynových komorách.
O osudech Romů a Sintů za druhé světové války, kteří stejně jako Židé a další nacisty pronásledované minority čelili perzekucím a systematické likvidaci, se toho stále ve společnosti mnoho neví. V poválečném období vycházely po celém světě publikace týkající se židovské genocidy Šoa a antisemitismu, teprve až několik desetiletí po válce byla zveřejněna první autentická svědectví evropských Romů a Sintů.
Jedním z nich je v roce 1985 vydané autobiografické vyprávění 99leté Philomeny Franz zaznamenávající osud členů umělecké rodiny Haagů, kteří před nástupem nacistů k moci patřili k uznávaným hudebníkům a divadelníkům a těšili se věhlasu po celém Německu i v Paříži. Na jaře 1943 se jejich život fatálně změnil a tehdy dvacetiletá Philomena a její příbuzní jsou coby příslušníci nežádoucí skupiny obyvatel odvlečeni do koncentračních táborů, kde většina z nich zemře.
V silném kontrastu k válečným událostem je popis idylického dětství a tehdejších sintských tradic. Právě rodiči a dědečkem předané křesťanské hodnoty a přístup k životu a k přírodě jí podle jejích slov pomohly přestát peklo koncentráků Auschwitz II-Birkenau, Sachsenhausen a Wittenberg. Prvním čtenářem a zároveň autorčiným mentorem byl držitel Nobelovy ceny za literaturu Heinrich Böll, který vyzdvihoval její pozorovatelský talent, smysl pro detail a schopnost budovat napětí.
„Příběhy Romek a Romů válkou postižených, či jejich rodin za války přímo zdecimovaných, jsou dodnes z valné části veřejnosti neznámé. Sami Romové od války neměli velkou chuť veřejně sdílet své osudy, snad i proto, že vnímali, že společnost na ně není zvědavá, že na ně není „naladěná“. A moc bolavá až intimní témata nelze sdílet v nevhodném prostředí, pak o to více bolí. Příběh zahraniční Romky bude možná přijatelnější. Je to příběh, v němž mnohé je podobné s osudy našich Romů, kteří byli nuceni toto prožít,“ myslí si Jana Horváthová, historička a ředitelka Muzea romské kultury v Brně, které spravuje oba památníky obětí romského holokaustu u nás a pořádá piety k uctění jejich památky.
„Neřinčím zbraněmi“
Philomena Franz
Žít bez hořkosti. Příběh německé Sintky, která přežila holokaust
- přeložila: Eva Zdařilová
- editorka: Karolína Ryvolová
- doslov: Renata Berkyová
- Vydal: KHER
- 1. vydání, 16. srpna 2021
- 116 stran
- Kniha je k dostání prostřednictvím distribuční sítě knihkupectví Kosmas a v e-shopu nakladatelství KHER.
Oproti německému vydání, o jehož překlad se postarala Eva Zdařilová, má česká edice několik specifik – především ho o celkový kontext autorčina života doplňuje unikátní interview uskutečněné na jaře 2021. Doslovem knihu opatřila romská historička Renata Berkyová, která se zaměřila na dějiny uznání romského holokaustu u nás a v Německu a přináší některé zcela nové poznatky o písemných svědectvích romských a sintských přeživších na českém a moravském území. Součástí vydání jsou reprodukce archivních dokumentů o autorčině věznění a rodinné fotografie, které z důvodu tradiční úcty k mrtvým dosud nikomu nedovolila publikovat. Obálku a ilustrace vytvořila výtvarnice s romskými kořeny Ladislava Gažiová.
„O Philomeně Franz je dvojnásob důležité vyprávět – je to jednak příběh stále ignorovaného holokaustu Romů a Sintů, jednak je to příběh ohromného hrdinství a lidství. Philomena uprchla z koncentračního tábora – těžko si lze představit, co to muselo pro dvacetiletou dívku znamenat. Ale hrdinů mezi Romy najdeme v historii nespočet. Kolik Romů na Slovensku bojovalo a spolupracovalo s partyzány, kolik z nich ukrývalo jiné Romy na útěku… Romové tyto příběhy často znají, jsou součástí jejich kolektivní či rodinné historie. Kdyby taková vyprávění vešla do obecného povědomí české společnosti, byl by to velký krok vpřed,“ zdůvodňuje ředitelka nakladatelství KHER Radka Patočková důležitost vydání překladu vzpomínek romské přeživší holokaustu.
Philomena Franz se svou literární tvorbou a přednáškovou činností snaží o smíření, o vtažení do dialogu. Na několika místech svého životního příběhu například připomíná ty, kteří jí svým postojem pomohli přežít. „Ne každý Němec byl nacista. A díky Bohu za to. Některým lidem to zachránilo život. I v lágru byli lidé, kteří pro nás riskovali život. Například můj mistr v továrně na munici ve Wittenbergu, kde jsem byla nuceně nasazená, ten byl pro mě znamením naděje. On mi nosil chleba s margarínem, který mu zabalila jeho žena,“ vzpomíná autorka v knižním rozhovoru.
„Dějiny našeho prostoru, tedy areálu střední Evropy, jsou po prožitém dvacátém století plné jizev a dodnes mokvajících ran. Jednou z takových je genocida Romů a Sintů během nacistického panství nad Evropou. Jsem přesvědčen, že kniha paní Philomeny Franz dokáže přispět k poznání této dosud mokvající rány a věřím, že pomůže i s jejím léčením. Věřím, že řadě lidí pomůže pochopit, že nacisté nevraždili někoho neznámého, jiného, cizího, ale naše spoluobčany,“ poznamenává k vydání knihy Žít bez hořkosti spisovatel mapující zejména protektorátní a poválečnou historii, ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět.
Vydání knihy Philomeny Franz Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust podpořili Česko-německý fond budoucnosti / Deutsch-Tschechischer Zukunftsfonds, Goethe-Institut Prag, Bader Philanthropies, Inc., Kabinet MÚZ a Tomáš Kohl.
