Vycházejí povídky romských autorů o sametové revoluci. Nakladatelství romské literatury KHER vydává dvě knihy
K přelomovým událostem 17. listopadu 1989 vzniklo nespočet publikací, málokterá však odráží zkušenost zdejší nejpočetnější národnostní menšiny. Jak do života Romů zasáhla změna režimu a jak hodnotí před i polistopadovou éru? Odpovědi, v nichž se mísí pocity zatrpklosti i vděku za nové příležitosti, nabízí dvě na sebe navazující knihy povídek romských autorů nazvané Všude samá krása a Samet blues, které vydává nakladatelství romské literatury KHER.
Romští autoři prostřednictvím osobních a rodinných příběhů s humorem i nostalgickým smutkem líčí sametovou euforii z možnosti podnikat, zakládat politická hnutí a etnoemancipační sdružení. Záhy však tyto radostné okamžiky v jejich vzpomínkách vystřídají obrazy tvrdé porevoluční reality, zejména existenční nejistoty, která nebyla ani tak důsledkem transformace, jako spíše výsledkem čtyřiceti let komunistické politiky uplatňované vůči Romům. Je však k zamyšlení, že se český stát se zděděnou segregací ve vzdělávání a na ni navázanou nízkou profesní kvalifikací a finanční gramotností – několika z příčin vyšších čísel nezaměstnanosti Romů – neúspěšně potýká i třicet dva let po revoluci.
Všude samá krása
20. století v povídkách romských autorů
- kol. autorů: Andrej Giňa, Gejza Horváth, Jan Horváth, Emil Cina, Erika Olahová, Ilona Ferková, Irena Eliášová, Zlatica Rusová, Jana Hejkrlíková, Eva Danišová, Michal Šamko, Květoslava Podhradská, Olga Fečová, Markéta Šestáková, Iveta Kováčová, Věra Horváthová Duždová, Eva Kropiwnická, Patrik Banga, Maria Siváková, Monika Hejduková
- 224 stran
- česko-romské vydání
ilustrovala Tereza Šiklová - editorka Karolína Ryvolová
- vydalo nakladatelství KHER
„Myslím si, že lidé z majority netuší, s čím se v devadesátých letech Romové potýkali. A je to pochopitelné, každý měl tehdy co dělat sám se sebou, aby uživil rodinu. Nicméně tahle neznalost má bohužel za následek, že většina lidí smýšlí o Romech předsudečně. Naše knihy snad otevřou veřejnosti oči,“ doufá jedna z autorek Rena Horvátová.
Naráží na zavírání socialistických podniků, které jako první postihlo právě Romy, i na obchod s chudobou a s ním spojený vznik vyloučených lokalit. Ty mají kořeny v migraci z tehdy zanedbaných domů v historických centrech, v nichž tehdejší podnikavci brzy rozpoznali potenciál a od Romů, kteří se ocitli bez práce a zcela bez prostředků, výhodně odkupovali nájemní smlouvy.
Příchod nových obyvatel brzy vyvolal mezi starousedlíky nevoli, na což si dobře vzpomíná autorka Stanislava Ondová. Jedna z chomutovských ulic, ve které bez problémů společně žili čeští i romští sousedé, se brzy rozdělila na domy, kde bylo přijatelné a bezpečné bydlet, a kde naopak.
„Moje vzpomínky jsou zkrátka jiné. Čeští vrstevníci se nejspíš budou divit, co jsme jako děti zakoušeli. Všichni si pamatujeme kupónovku, šušťákovky z tržnice, videoklipy Michaela Jacksona, my bohužel i strach ze skinů, kteří nám házeli kameny do oken,“ konstatuje Ondová, která v povídce vylíčila i své traumatické vzpomínky na školní docházku v době socialismu. Příznačné je, že rodiče autorů odolali tlaku umístit své potomky do zvláštní školy, a ti tak unikli osudu většiny svých vrstevníků.
Samet blues
Drsná devadesátá v povídkách Romů
- kol. autorů: Gejza Demeter, Eva Danišová, Michal Šamko, Květoslava Podhradská, Iveta Kokyová, Stanislava Ondová, Rena Horvátová, Maria Siváková, Věra Horváthová Duždová, Patrik Banga, Lubomír Čipčala, Martin Kanaloš
- 182 stran
- česko-romské vydání
- editorka Lenka Jandáková
- vydalo nakladatelství KHER
- ilustrovala Tereza Šiklová
Dohromady třicet pět povídek šestadvaceti autorů v časovém rozmezí od začátku dvacátého století po současnost tak celkem reprezentativně ukazuje, jak běh velkých dějin zasáhl do osudů zdejších Romů. Autentická svědectví do určité míry potvrzují, že Romové stojí stranou přelomových událostí a mají trochu jiné historické milníky. Od vzpomínek majoritní společnosti se občas liší natolik, jako kdybychom ani neměli společnou, ale každý svou minulost. Obě se však mnohdy velmi bolestivě potkávají a neblahé historické zkušenosti Romy stále nutí k ostražitosti vůči společenským převratům a krizím. Snadno rozpoznatelná menšina se v takových dobách stává hromosvodem nenávistných nálad a terčem agrese znejistěné majority. Nejinak tomu bylo ve třicátých a čtyřicátých i devadesátých letech. Vzpomínky na válečné útrapy a o mnoho desítek let později neonacistické násilí patří v obou knihách k nejsilnějším.
Neméně tísnivá je v povídkách i atmosféra všudypřítomného rasismu a deziluze z kapitalismu a demokracie, která promarnila šanci na rovnocenný přístup k Romům. Období, kdy po odsunu sudetských Němců náboráři mířili na Slovensko a s nabídkou ubytování a stabilní práce lákali otřesnými válečnými zážitky poznamenané Romy do vylidněného českého průmyslu a zemědělství, se pak v tomto srovnání jeví jako pomyslný romský ráj na zemi. Sociální jistoty však byly draze vykoupeny tvrdou asimilací a rozkladem romského hodnotového systému.
Nakladatelství romské literatury KHER
podporuje, rozvíjí a propaguje literaturu Romů a romský jazyk a současně poskytuje romským autorům platformu, kde mohou publikovat a čtenářům zpřístupňovat svoji tvorbu.
Česká společnost, navzdory v jedné chvíli socialistickým a ve druhé demokratickým proklamacím o rovnosti, bohužel vykazuje víceméně stejnou míru nepřijetí Romů za své plnohodnotné členy. Možná že právě tento „uzavřený“ přístup vůči romské menšině vysvětluje, proč jí nezbylo a nezbývá než se spolehnout na staletími prověřené hodnoty. Autoři přitom vyslovují přání rozhodovat se bez omezení daných očekáváními majority i vlastní minority. Opustit romství a zpřetrhat rodinné vazby se možná může zdát na první pohled výhodné, svými příběhy však naznačují, že soudružnost rodiny a romského společenství nelze v těžkých dobách nahradit žádným systémem státní podpory.
Navzdory všem prožitým příkořím a těžkostem však v knihách nepřevládá pocit rezignace a zklamání, ale spíše opatrného optimismu a vděku za příležitosti, kterých se ve svobodných podmínkách Romové dokázali chopit. Jak konstatuje v závěru svého autobiografického příběhu Věra Horváthová Duždová: „Přese vše to byla velmi krásná doba.“ Musíme si však uvědomit, že autoři patří mezi ty Romy, kteří si šanci na seberealizaci vydobyli.
Vydání diptychu povídek Všude samá krása a Samet blue, které jsou k dostání v e-shopu nakladatelství KHER a prostřednictvím distribuční sítě knihkupectví Kosmas, podpořily Úřad vlády České republiky, Magistrát hl. města Prahy a Bader Philanthropies, Inc.
