Román od Roma? Dobrá próza!

Roman Erös (1963), jenž žije v Krupce u Teplic, maturoval na střední ekonomické škole, v současnosti pracuje jako strojník a dálkově studuje na Karlově univerzitě historii; je svobodný a bezdětný. Za román Cadík získal letos Máchovu růži, cenu Akademie literatury české určenou pro dosud nevydané rukopisy.

A hned vzápětí byla Erösova próza publikována.
Jenže její redakční zpracování je dost ledabylé. Jedním neduhem jsou očividné chyby (absentující či naopak přebývající „se“, dva nelogismy vzniklé patrně z překlepů), druhým příliš benevolentní přístup k textu. Ten je sice očividně talentovaný, avšak mohlo z něho být vytěženo ještě víc – kdyby se posílila autorova inklinace k věcnosti na úkor dojímavého, ale i rozmělňujícího sentimentu. Nikoliv vypreparovat jemnou svéráznost textu, nikoliv „vyndat“ vložené publicistické či literární citace uvozující jednotlivé kapitoly a skvěle kontrastující s jinak tradiční strukturou vyprávění. Stačila by zkušená editorská pomoc a z Cadíka by se stala – jsem hluboce přesvědčena – jedna z událostí letošní české literární sezony.

Zadikk (Cadík) je původní hebrejské označení duchovního vůdce, průvodce ke světlu, k dobru, a tedy k Bohu… Titul románu tím odkazuje k prazákladnímu příběhu o hledání největší hodnoty. Jenže jako je dobro bez kontrapozice zla nonsens, ani Erös čtenářům nic z cesty za světlem neulehčuje.
Hlavní postava, umělecký truhlář Martin, muž na prahu čtyřicítky, po matce Rom, po otci modrooký blonďák, se upíjí k smrti. Temná linie Martinova živoření kontrastuje s jeho smolařskou, nicméně urputnou potřebou druhým neškodit a v opilecké mánii rozvažovat o řádu světa. Zní to směšně, ale z úst Martina paradoxně střízlivě a starosvětsky: slaboch, který pije a ví něco, co my nevíme; slaboch, jehož okolí nešetří, a přesto mu jeho blízcí s až františkánskou trpělivostí pomáhají.

Motiv tajemství rozvíjí Erös postupně, přičemž k tomu používá metodu prostou, nicméně osvědčenou: střídavě s Martinovým příběhem odvíjí tragický příběh židovské rodiny Goldsteinových, z nichž za války přežije jedině dívka Rebekka. A právě ta, už coby starší dáma, přijíždí do nejmenovaného severočeského města s prosbou, zda by jí truhlář Martin nespravil tajemné dveře. Míra tajemství je přitom snesitelná, netáhne vyprávění k vysloveně populárním žánrům. I když…

Poetické kontra věcné … i když je-li něco, co na Erösově románu překvapí, pak až přílišná čtivost.

Avšak co když nás spisovatel svým lehounkým stylem mate, co když se za místy nevypsaným, místy zase lacině profesionálním rukopisem skrývá víc, než by se mohlo zdát? Nasvědčují tomu minimálně čtyři skutečnosti. Zaprvé: již zmíněné skvěle absurdní citace, kde Erös neváhá uvést kapitolu ze současnosti citací z novinového výroku Miloše Zemana či Milana Lasici. Zadruhé: sofistikovaná hra s motivem -zpočátku nepříliš zjevným – bezvýchodnosti a naděje. Zatřetí: smysl pro gradaci příběhu. A začtvrté: autorská schopnost zkratky ve faktograficky nabité historické „story“ (milostný motiv anglické špionky Virginie Dall). Erös navíc v příběhu míchá realitu a sen – spíše intuitivně než racionálně, a přece velmi funkčně.

Tak jak to tedy je? Uhrane Erös spíše báchorkovostí, nebo smyslem pro věcnost? V Cadíkovi je obsaženo obojí, „definitivněji“ si na tuhle otázku odpovíme až po autorově druhé knize, bude-li jaká. Ale už dnes je zjevné, že přes občasný „romský temperament“ anekdotického vyprávění a vyhřezávající sentiment se Cadík zdárně vymyká stereotypům, které se tu nad romskou literaturou vznášejí prakticky od doby, kdy se o romské literatuře začalo mluvit. Tedy od doby, kdy se Milena Hübschmannová začala v šedesátých letech pídit po tom, co v českém a slovenském kontextu fenomén orální romské kultury vůbec znamená.

 Žádná moralita Cadík zdaleka není folklor, moralistní vyprávění o romské komunitě; motiv rasismu zde ustupuje problému obecné lidské důstojnosti a opilecké závislosti. Je to přirozený vhled do života notorika a o dvě generace starší ženy, jejichž osudy se protnou v poznání, že navzdory beznaději existují dveře, za nimiž se nachází světlo. Zdá se tak, že vedle autora romských grotesek Gejzy Horvátha, všestranného Svěráka mezi Romy, vyrostl další romský literát, jehož by bylo chybou přehlédnout.

***

ROMAN ERÖS – Cadík Vydaly Protis a Dauphin Daniela Podhradského v projektu Družstevní práce, Praha 2008, 154 stran, náklad 300 kusů, doporučená cena 158 korun.