Román Černý motýl vychází v češtině: Kiba Lumberg odhaluje útlak romských žen ve finské komunitě Kale navzdory výhrůžkám smrtí

Kiba Lumberg v Černém motýlu, první části trilogie nazvané Memesa, popisuje svou hrdinku jako mladou dívku, která vzdoruje pravidlům přísné a uzavřené komunity. „Hlavní hrdinka je romské děvčátko žijící vprostřed romské komunity, která je řízená mnoha kulturními příkazy a zákazy. Příběh se točí kolem toho, jak se dívčin osobní osud proplétá s boji, radostmi a strastmi každodenního života dospělých,“ říká sama autorka a dodává, že doufá, že příběh najde odezvu nejen u českých Romů, ale také u širší veřejnosti.

Střet s romskou komunitou Kale

Název prvního dílu je inspirovaný stejnojmennou instalací Černý motýl (Musta perhonen, 2000), kterou se Kiba Lumberg úspěšně prezentovala na 1. romském pavilonu v rámci Benátského bienále v roce 2007. Těžká sametová sukně Kibiny matky je roztažená jako vějíř a pomocí nožů přibodnutá k zamřížované dřevěné desce. “Symbolizuje nesvobodu Romek ze skupiny Kale, které jejím oblečením v rané pubertě bezpodmínečně přijímají podřízenou a bezprávnou roli manželek a matek,” dodává KHER.

Také Kiba Lumberg měla stejně jako její sestry a kamarádky tuto dlouhou sukni obléknout, ale protože se celou svou bytostí takovému životu vzpírala, utekla jako třináctiletá od rodiny a dál se protloukala sama.

Román však nevyvolal pouze literární zájem – jeho otevřená kritika patriarchálních zvyklostí v komunitě Kale vzbudila mezi příslušníky této finské menšiny ostré reakce, které autorku přiměly žít mimo svou komunitu. “V autorčině komunitě vyvolal román pobouření a silnou protireakci, která vyústila až v její vyobcování a pohrůžky fyzickou likvidací,” uvádí se v tiskové zprávě.

Kombinace autobiografie a umění

Kiba Lumberg není jen literátkou, ale i známou výtvarnicí, jejíž díla se zaměřují na kritiku společnosti a ztvárnění jejího vlastnímu boje o identitu. Její razantní černobílé kresby, komiksy a magicko-realistické malby, často inspirované finským venkovem a životem Romů Kale, získaly světovou pozornost a vymezují ji jako významnou autorku na poli vizuálního umění. Kromě toho se podílela na televizní minisérii Tmavá a zářivá krev (1997), která odráží život romské komunity ve Finsku a rovněž vzbudila velký ohlas.

Současně má Kiba Lumberg samostatnou výstavu v Muzeu romské kultury v Brně, kde je její dílo Černý motýl vystaveno do 9. března 2025. Výstava představuje nejen její malířské práce, ale i instalace, které znázorňují vnitřní konflikty a snahu o emancipaci žen, které se vzpírají přísně tradičním rolím.

V Muzeu romské kultury knihu 17. 10. 2024 pokřtila významná slovenská umělkyně Emília Rigová a zároveň z ní přečetla i několik ukázek.

Pokračování trilogie vyjde příští rok

Druhý díl trilogie nazvaný Roztrhaná křídla je plánován na příští rok. Tentokrát bude příběh prohlouben o témata LGBTQ+ identity a diskriminace. Hrdinka se otevřeně hlásí ke své lesbické orientaci, čímž čelí dalšímu odmítnutí v rigidním prostředí finských Kale. KHER tímto pokračováním rozšiřuje své publikační portfolio o problematiku vícenásobné diskriminace, která zahrnuje etnický, genderový i sexuální rozměr.

“Ženy mají na současné tvorbě vycházející v Kheru lví podíl a ve svých textech často traktují složitou situaci Romek, které nechtějí rezignovat na tradiční pojetí romské identity, ale chtějí se i vzdělávat, seberealizovat a emancipovat. Tím se mnohé z nich zapojují do mnohohlasého chorálu feministické literatury, která pojmenovává genderovou nerovnost obecně a vymezuje se proti patriarchátu,” uvádí nakladatelství KHER v tiskové zprávě zaslané zpravodajskému serveru Romea.cz.

Knihu Černý motýl přeložila do češtiny Viola Parente-Čapková, obálka nese originální malbu Kiby Lumberg s názvem Maminka věší prádlo, aby uschlo (1995). Za grafickou úpravu a sazbu zodpovídali knižní grafici Čumlivski & Horváth, kteří využili písma Svět Kniha a Trans Sans, aby podtrhli autorčin osobitý styl. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury ČR, organizace Finnish Literature Exchange a nadace Bader Philanthropies, které přispívají k rozvoji literatury romské menšiny v České republice.