Netradiční filmový výlet do Chanova

Mladý muž pečlivě natírá nekonečné metry panelákové šedi žlutou barvou se slovy, aby to tu měli hezčí. Žena ve středních letech, čerstvá absolventka rekvalifi kačního kursu pro domovníky, je plná nadějí, že bude konečně moci něco udělat pro chanovské spoluobčany.
Mladík, jemuž v jednom z chanovských vybydlených domů přidělili byt, nyní plánuje, jak jej zvelebí pro svoji novou rodinu. I tak dnes vypadá střípek reality mosteckého sídliště, které povětšinou v místních lidech budí odpor a v novinářích touhu po senzačních, šokujících záběrech.
Režisér Ivan Pokorný se v dokumentu Ghetto No.1, zřejmě s dobrým úmyslem, snažil doplnit komplexní, zevrubný pohled na problematiku vzniku a existence chanovského ghetta. V snímku proto promluvila řada lidí, již se se z různých pohledů Romy dlouhodobě zabývají.
Přes všechnu snahu ale neodolal lákadlu sice aktuálních, ale samotnému filmu nepřispívajících témat, jakým bylo i „nakousnutí“ problematiky koncentračního tábora Let u Písku. Nicméně, navzdory tomu film stojí za zhlédnutí, už i proto, že zobrazuje lidi, již měli sílu bojovat s mizerií, kterou jim připravil samotný fakt narození se do ghetta. Co vede filmaře k natočení snímku, u nějž je vysoce pravděpodobné, že se nesetká s valným zájmem diváků a dost možná ani nepomůže zvrátit každodenní mizérii obyvatel ghetta? „Nešlo mi v první řadě o Chanov samotný, ten je pro mě odrazovým můstkem k vyprávění příběhu o hranici, kterou si jak Romové, tak majoritní společnost mezi sebou vzájemně staví,“ vysvětlil Pokorný, podle nějž je snímek ukázkou toho, jak daleko se na začátku 21.století dostala schopnost či neschopnost našeho soužití. „Jeho smyslem je nahlédnout za jednu neviditelnou, ale citelnou hranici v srdci bezhraniční Evropy,“ dodává. Do jeho uvedení v České televizi bude možné film zhlédnout 1. června na zlínském filmovém festivalu pro děti a mládež a v informativní sekci Filmového festivalu Karlovy Vary. Dokument rovněž vyšel na DVD.