Netradiční berlínské divadelní přestavení Směnárna si pohrává s předsudky vůči migrantům

Berlínské Deutsches Theatre připravilo v reakci na „speciální léto a podzim“
(jak sami zaměstnanci divadla uprchlickou a migrační vlnu z loňského roku
nazývají) zajímavou uměleckou performanci, která pro nás může být velkým zdrojem
inspirace.

Inscenace
Wechselstube (Směnárna) je založena na přímém kontaktu „herců“ a
„diváků“ v situacích jeden na jednoho, ve kterých je divák formou drobných
komunikačních her mimo jiné konfrontován se svými předsudky vůči herci, který s
ním daný dialog vede.

Jak neobvyklé představení vzniklo? Deutsches Theatre a jeho zaměstnanci se na
podzim zapojili do pomoci uprchlíkům – nabídli v prostorách divadla ubytování,
využili své marketingové komunikační kanály a sehnali mnoho učitelů
(dobrovolníků), kteří již několik měsíců vedou v divadle pravidelné jazykové
kurzy. Jako další zásadní věc, kterou příchozí lidé nejvíce chtěli a
potřebovali, byl kontakt s „obyčejnými“ Berlíňany. Tuto výzvu se rozhodlo vedení
divadla vyřešit uměleckou formou – vyhlásilo otevřenou výzvu a dalo dohromady
tým přibližně 40 lidí, kteří začali společně připravovat zmiňovanou inscenaci.

Skupinu „herců“ (uvozovky za a/ proto, že účastníci projektu nejsou
profesionální herci a za b/ proto, že se rozhodně nejedná o klasické pojetí
herectví) tvoří z jedné třetiny rodilí Němci, z druhé třetiny cizinci nebo
imigranti pobývající v Berlíně delší dobu a další část tvoří lidé, kteří přišli
právě v poslední uprchlické vlně.

Kdo je kdo?

Celé kouzlo je ale v tom, že divák na první pohled vůbec nepozná, do jaké z
těchto skupin herec, který zrovna sedí proti němu a vede s ním dialog, patří!
Barva kůže nebo etnické rysy v dnešním kosmopolitním Berlíně neříkají nic o tom,
kde se člověk narodil, jaké má občanství, jaký je jeho životní příběh a kolik
peněz má v peněžence nebo na kontě. A tak může být ta krásná slečna s
hispánskými rysy naproti vám „ekonomická migrantka“, která přišla do Německa za
lepší prací, studentka na Erasmu nebo taky Němka, co se narodila a celý život
žije v Berlíně v luxusní čtvrti. Stejně tak ten pán v obleku – je to byznysmen z
Anglie, který zde vede německou pobočku firmy, nebo uprchlík ze Sýrie, který
strávil 7 měsíců v uprchlickém táboře v Turecku a pak absolvoval cestu na
gumovém člunu, při níž se víc jak polovina lidí utopila a on jako jeden z mála
doplaval ke břehu?

Během pětiminutového rozhovoru s daným člověkem se musíte rozhodnout, k jaké
variantě se přikloníte a jak tedy dialog povedete – volba není často vůbec lehká
a vede vás jako diváka k zamyšlení nad tím, jak a na základě čeho si vytváříte
názory na ostatní lidi.

Co můžete nabídnout vy?

„Představení“ je navíc celé zarámováno skutečnou živou směnárnou – všichni
zúčastnění napíší na kartičky, co nabízejí a co naopak poptávají. Může to být
cokoliv od hmotných věcí, jako je oblečení nebo nábytek, přes různé služby
(kurzy vaření, jazyků, hudby, šití a háčkování – prostě výuka prakticky
čehokoliv) až po nejrůznější nekategorizovatelné záležitosti jako přespání při
návštěvě nějakého daného města, pozvání na drink či jídlo a nebo … cokoliv, co
vás zrovna napadne. Na závěr jsou pak nabídky a poptávky párovány a lidé se
mohou dohodnout na tom, jestli, jak, kdy a kde „směna“ proběhne.

Jako „divák“ se tak během dvou hodin na náměstí před Deutsches Theatre na
speciálně vzniklé venkovní dřevěné scéně nejspíše seznámíte a pohovoříte
například s německým protestanským knězem, syrskou dívkou, maďarským studentem,
fotomodelkou z Venezuely, osvětlovačem z pořádajícího divadla a Španělkou, která
navzdory všem stereotypům vypadá jako Švédka. A pak se s jedním z „herců“
domluvíte, že až přijede za měsíc do Prahy, tak s ním zajdete na oběd do
restaurace a on vás za to zítra pozve k sobě na domácí indické jídlo.
Berlínskému divadlu se podařilo vytvořit originální prostor pro kondenzovanou
směnu věcí, služeb, kontaktů a zážitků.