Na Parno Graszt podruhé i potřetí

Palác Akropolis ve středu večer naprosto ovládla romská rodinná kapela z Maďarska Parno Graszt. Už první tóny hudebníků, kteří si v českém překladu symbolicky říkají Bílý kůň, společně s rozvášněnými fanoušky divoce rozhoupaly podlahu pražského klubu.

Hry na futra od dveří (kterou se kapela také proslavila) jsme se sice nedočkali, tradičně ale nesměl chybět dvojitý hliníkový džbán, původně sloužící k uchovávání nadojeného mléka, jenž svou dlaní přesně rozezněl zpěvák Breki. Publikum se rychle dostávalo do varu a vyhnout se sprškám vody či piva, které tak snadno při každém nadšeném výskoku fanoušků romské folkové hudby vyšplíchávaly z kelímků, se proměnilo v nadlidský výkon. Rozpálenému obecenstvu to ale očividně nevadilo! A tančilo se, skákalo a obdivně tleskalo bez přestání.

První hodina koncertu byla ovšem stále jen zahřívacím kolem, ve srovnání s tím, co přišlo za chvíli. Z devítičlenného půlkruhu hudebníků se totiž začal pravidelně oddělovat zpěvák a tanečník Viktor, jenž s nezměrnou energií a umem předváděl rychlé a rychlejší čapášové taneční kreace. Dívky a ženy pištěly (já také 🙂 a muži je oceňovali bouřlivým aplausem.

Někdo by mohl namítnout, že vystoupení kapely Parno Graszt jsou vlastně stále stejná. Kdo by ale odolal kapele, která si svá energií nabitá vystoupení tak užívá? A s ní i její publikum? Já rozhodně ne, a nenechám si je ujít ani podruhé, potřetí …

Po závěrečné písni a mohutném aplausu všech přítomných se pokračovalo na malé scéně, kde se v pozdních večerních či spíše už nočních (nebo dokonce ranních?)chopil hudebního žezla DJ Gadjo.

Tempo pod jeho hudební nadvládou rozhodně nepolevilo a s odchodem domů nikdo nespěchal. A i když nohy a celé tělo po tanečním maratonu bolelo, srdce jásalo. A hlava? Ta bolela z přemíry určitých nápojů až druhý den…

Reportáž z koncertu, který proběhl 13.10. v Akropoli v rámci festivalu Respect Plus, uvidíte v listopadových Hirech. Můžete se těšit i na rozhovor s kapelou samotnou!