Jaké je Rumunsko očima etnologů

Pohled na Rumunsko coby nového člena Evropské unie nabízí až do 4.listopadu Regionální muzeum v Litomyšli. Zemi plnou paradoxů přibližuje dvojice etnologů Akademie věd, Jiří Woitsch a František Bahenský, kteří do odlehlých oblasti Maramureše a Transylvánie podnikli v letech 2003-2004 několik badatelských cest.

Dvojice autorů se zaměřila zejména na rumunský venkov, přibližují všední i sváteční život Rumunů a nechybí ani zajímavosti z historie a zejména pak česko-rumunské paralely. Za pozornost stojí i pestré etnické a národnostní složení Rumunska, v němž Romové obsadili za Maďary třetí místo. „Tento region byl po staletí na jednu stranu místem střetů kultur a civilizací a zároveň i zajímavou laboratoří někdy překvapivě málo konfliktního soužití lidí různého etnického původu či náboženského vyznání,“ uvedl pro server Romea Jiří Woitsch.

Prostřednictvím desítek fotografií navštíví divák odlehlé kouty Rumunska, kde si život navzdory Evropě nerušeně plyne svým tempem. Podle Woitsche se některé části Rumunska jeví doslova jako žijící skanzen. Například některé zemědělské techniky se u nás neprovozovaly už ani v 19.století, zatímco v dnešním Rumunsku stále zajišťují lidem denní obživu. K dalším, v současné Evropě zapomenutým řemeslům, patří vedle získávání dřevěného uhlí středověkou technikou, domácí výroby oděvů a obuvi, zhotovování kuchyňského nádobí a zemědělského náčiní i výroba nepálených cihel. Jejich výrobou se v minulosti živili mnozí Romové.

Pro ty, kteří se o rumunském venkovu chtějí dozvědět více, připravilo Regionální muzeum na 16.října od 16 hodin přednášku nazvanou Tradiční kultura rumunské Transylvánie a Maramureše ve víru kulturní transformace. Mluvit se tedy bude i o tom, jak konfrontace se západní Evropou a globalizace mění současnou tvář Rumunska.