Historický okamžik: Romská výstava Barvalo získala ve Francii poprvé ocenění Historia Prix
Historia Prix, prestižní cena za historickou výstavu ve Francii, byla letos udělena výstavě Barvalo, která se zabývá historií a kulturou Romů v Evropě. Výstava, která proběhla v Marseille v muzeu Mucem, je vůbec první výstavou s romskou tematikou, která toto ocenění získala. Výstava byla připravena ve spolupráci s Evropským romským institutem pro umění a kulturu (ERIAC) a představuje bohatou a rozmanitou sbírku děl a dokumentů, které ukazují přínos Romů k umění a kultuře většinové společnosti, ale také jejich utrpení a diskriminaci v průběhu dějin.
V romštině znamená Barvalo “bohatý”, a v širším slova smyslu i “hrdý”. Výstava, kterou vidělo více než 100 tisíc lidí, se konala od května do září 2023 a byla věnována historii a pestrosti romských menšin v Evropě.
Pro romské intelektuály a umělce, kteří jsou často přehlíženi a ignorováni, bylo toto ocenění významnou událostí. Výstava, která byla uspořádána o Romech s Romy, a nikoli bez nich, a která získala prestižní ocenění, je potvrzením výzev k větší sebeprezentaci Romů v Evropě.
“Výstava ukazuje, že dějiny Romů jsou pro Evropu velmi důležité. Jsou neoddělitelná od dějin Evropy a tedy i dějin Francie. Ale stejně tak je dnes situace Romů neoddělitelná od dějin Evropy, od situace v Evropě, a tedy i do Francie,” uvedl v děkovné řeči Zeljko Jovanovic z Nadace Otevřené společnosti (Open Society Roma Initiatives Office), která je společně Radou Evropy a Alliance for the European Roma Institute zakladatelem ERIAC.
Porota ocenila neotřelý koncept výstavy, proces participativního přístupu a působivou kombinaci současného umění a historie, která ukazuje historii a kulturu Romů ve Francii a v Evropě.
Cenu od roku 2010 uděluje časopis Historia za knihy, výstavy, filmy nebo videohry, které zdůrazňují historickou tematiku.
“Výstavu s romskou tematikou chtělo vytvořit samo muzeum,” řekla listu The Brussels Times Anna Mirga-Kruszelnicka, zástupkyně ředitele ERIAC a kurátorka výstavy. “Původně byla výstava plánována se zaměřením na tradiční umění a řemesla a nebyli v ní zapojeni žádní romští kurátoři.” dodala Mirga-Kruszelnicka s tím, že na základě spolupráce s ERIAC se do přípravy zapojili samotní Romové.
“Je to způsob, jak vyslat jasné poselství a nastavit nový standard v zapojení Romů do kulturních akcí jakéhokoli typu. Je to samozřejmě také aktuální – vidíme, jak vznikají podobné participační procesy a nové muzejní projekty, jak se muzea stále více otevírají dekoloniálním praktikám v jejich prostorách“, poznamenala Anna Mirga-Kruszelnicka.
Muceum by podle ní rádo výstavu představilo i v dalších muzeích. “V současné době jednáme s různými institucemi ve Francii a dalších zemích, abychom prozkoumali možnosti přesunu Barvala na jiná místa,” dodala.
Co bylo na výstavě nejzajímavější?
“Barvalo představuje působivou sbírku 200 děl a dokumentů, včetně grafiky, videí a zvukových záznamů. Tyto exponáty byly pečlivě vybrány z renomovaných francouzských a evropských veřejných i soukromých sbírek, jako jsou například muzeum Louvre, Národní přírodovědné muzeum v Paříži, Etnografické muzeum v Ženevě a mnoho dalších,” vysvětlila pro server Anna Mirga-Kruszelnicka.
Výstava představuje jak historické artefakty, tak současné romské umění, a nabízí tak ucelenou prezentaci romské zkušenosti a poskytuje platformu pro talentované umělce romského původu, aby se podělili o svůj jedinečný pohled na svět.
Výstava také záměrně staví vedle sebe díla neromských umělců a romských umělců, aby poskytla různé perspektivy a potvrdila kulturní dědictví romských komunit.
Jakým způsobem výstava osvětlila historii Romů v Evropě?
“Výstava nabídla alternativní přístup k výkladu romské historie – ne jako okrajové kapitoly Evropy, ale jako nedílné součásti evropských a národních dějin,” uvedla Anna Mirga-Kruszelnicka. “Zaměřila se na přínos Romů k umění většinové společnosti a na jejich účast v sociálních a politických hnutích. Zároveň připomíná dlouhou historii anticiganismu, který se projevoval mnoha formami institucionálního násilí a diskriminace, například romským otroctvím, nucenou sterilizací Romů nebo romským holocaustem za druhé světové války,” dodala Anna Mirga-Kruszelnicka.
Výstavu uzavírá galerie s portréty 53 Romů, kteří jsou veřejnosti známí i neznámí. Tito muži a ženy přispěli a stále přispívají k romskému kulturnímu dědictví a v obecnější rovině k dědictví společnému všem evropským společenstvím.
