Fotoreportér Alain Keler své putování za evropskými Romy vydal jako komiks

„V Osvětimi mí prarodiče a prarodiče Romů byli zabiti společně, ze stejného
důvodu,“ vysvětluje prostě v předmluvě komiksu jeho hlavní autor a zároveň aktér
– francouzský fotoreportér Alain Keler, proč tématem jeho práce i života
posledních let jsou Romové.

Vyprávět obrazem

Škodovkou, dědictvím po otci, putuje Evropou a zaznamenává život Romů v
italských nelegálních tábořištích, srbských uprchlických kempech či slovenských
osadách. Zprávy, které přináší, se tentokrát rozhodl zpracovat nejen klasicky –
výstavou či knižní monografií, ale posunout ještě dál směrem k obrazovému médiu
(ve Francii nesrovnatelně populárnějšímu než v tuzemsku) – komiksu. Obraz jako
prostředek sdělení zůstává, větší prostor a možnosti (než u popisek pod
fotografiemi) dostává text objevující se v bublinách i vypravěčských a
komentátorských pasážích v pásech jednotlivých okének. Zároveň s pomocí
uznávaného komiksového kreslíře Emmanuela Guiberta se fotografická okénka
střídají s kreslenými, a to především tam, kde Keler z různých důvodů fotoaparát
tasit nemohl.

Vzniká tak zvláštní, ale ne neobvyklá směsice žánrů komiksu – fotografického
a kresleného, která se pro vyprávění žurnalistické povahy, v tomto případě
přesně fotožurnalistické, skvěle hodí. Album má pak sice kreslenou obálku, na
níž je v příjemném zjednodušení zobrazen sám Keler, ale pokračuje čtyřmi
celostránkovými černobílými fotografiemi, který střídá text předmluvy následován
šesti kapitolami mísícími obojí a na konec doslov, seznam zdrojů a pomyslnou
tečkou je samozřejmě opět fotka.

Více stránek

Jakkoli výše představené rozvržení může vyvolat představu, že těžiště
Alainových novinek je především v obraze, není tomu zcela tak. Naopak textu se
tu dostává místa více než velkorysého na to, že se jedná o komiks. Výjimkou
nejsou tří až čtyřřádkové pásy vět či celé odstavce, které jako by obrázek jen
doplňovaly. Zmiňovaný doslov je navíc dvanáctistránkovou reportáží opatřenou
fotografiemi. Množství textu tak utlačuje komiksové vyjadřovací a sdělovací
schopnosti a nahrává kritikům tohoto média, jež s oblibou tvrdí, že složitá
témata vyjádřit nedokáže.

Opak je ale pravdou, což nejlépe dokládají alba komiksového reportéra Joe
Sacca, jenž dokonale vykreslil frustraci obyvatel pásma Gazy či tragédii
konfliktu v bývalé Jugoslávii, nebo cenami ověnčený kultovní Maus Artura
Spiegelmana. Podezírat ale trojici autorů Kellera, Guiberta a Lemerciera (pomohl
především s kolorováním), tedy fotografa, kreslíře a malíře, z nedůvěry k
vypovídajícím schopnostem obrazu, není namístě.
Důvod obrazu diskriminovaného textem bude zřejmě mnohem prozaičtější. Celé album
má necelých sto stránek, každá kapitola pak průměrně kolem šesti, což vzhledem k
ambiciózně zvoleným tématům je naprosto nedostatečné.

Osud Romů těsně po válce v Kosovu v roce 1999 se se žhářskými útoky,
uprchlickým táborem i čekáním na vlaky, které odvezou hlavně pryč, se musely
vejít na šest stran. Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově (v kapitole
věnované Česku najdeme ještě reportáž z Janova a Chanova) pak na dvě.
Podobně omezený prostor mají i zbývající čtyři kapitoly: mizérie slovenských
osad, italského ghetta Romů žijících na Apeninském poloostrově po generace a
přesto stále na okraji, situace Romů v Bělehradě a francouzská realita předměstí
provázaná se slovenským tanečně-hudebním souborem Kesaj Tchavé.

Riskantní Romové

I přesto že je trojlístek autorů osvědčeným receptem na úspěch, ve spojení s
romským tématem jsou pro nakladatele riskem i v evropské mekce komiksu, Francii.
Přitom každé z témat by detailně zpracované vystačilo minimálně na samostatný
sešit.

Pravdou, je že nesou často stejný vzkaz: život Romů (nejen těch z
postkomunistických zemí) je často životem na okraji poznamenaným rasismem a
diskriminací, jež se dějinnými a společenskými zvraty dává vždy znovu a znovu do
pohybu. A i když se Keler toto tristní vyznění snaží mírnit podkapitolami o
romských aktivistech či tanečně-hudebním souboru Kesaj Tchavé, pocit mizérie
zůstává.

Přesto jsou Alainovy novinky podnětným čtením pudícím k zamyšlení nad
spojením textu, fotografie a kresby, které by stály za překlad do češtiny. Už
jenom proto, že to nejspíš není poslední Kelerova zpráva ze života českých Romů.
Pro tu další jel před dvěma týdny do Přerova, kterým pochodovala Dělnická strana
sociální spravedlnosti, zatímco Romové pořádali koncert.