Čhávata z manéže: Inspirující příběh o pracovitosti, vůli k životu a víře v lepší budoucnost v době krize
Nakladatelství romské literatury KHER vydává český překlad románu amerického romského autora Gary G. Steela Čhávata z manéže: S romským rodinným cirkusem Amerikou třicátých let. Hrdiny tohoto rozsáhlého textu z prostředí kočovné manéže v období velké hospodářské krize jsou lidé stejně jako zvířata.
Čhávata z manéže jsou především knihou nabitou láskou: k rodině, k neobvyklé práci, k lidem od cirkusu a lidem všeobecně, a především ke zvířatům. Čtenář má příležitost se ponořit do velmi neobvyklého světa, kde panují specifická pravidla a velký smysl pro humor. Tento univerzální příběh lidské pracovitosti, nezlomné vůle k životu, soucitu s každou živou bytostí a víry v lepší budoucnost bude malým i velkým čtenářům inspirací, jak zvládat náročné historické období s větší lehkostí a optimismem.
Silnou linkou románu jsou paralely současné nejisté doby, která vypukla po pádu na Wall Street v roce 1929. „Nelze si nevšimnout, že velká hospodářská krize a jedenadvacáté století mají leccos společného,“ komentuje to spisovatel. „V dobách celosvětové nejistoty se vždycky bojuje o bezpečí a přežití a tento zápas vyžaduje přičinlivost a vynalézavost,“ dodává Gary G. Steele. To vše, a ještě k tomu velkou dávku pracovitosti hrdinové Čhávat z manéže mají. A je paradoxem, že právě romský cirkus se v době pětadvaceti procentní nezaměstnanosti často stával útočištěm bezprizorných tuláků hoboes, mužů, kteří se ocitli na úplném dně, a u cirkusáckého klanu Brewerových nacházeli pochopení, práci, stravu a někdy i výdělek. Tato opačná optika, kdy Romové jsou poskytovateli, a nikoliv příjemci pomoci, je velice občerstvující.
„Ve Spojených státech žijí početné, avšak de facto neviditelné skupiny Romů, z nichž nejvýznamnějšími jsou Romové olašští a také Romaničelové, o jejichž kulturu se jedná v této knize. Drtivá většina těchto Romů svůj etnický původ na veřejnosti skrývá, a tak například učitelé nemají ponětí, že ten či onen problematický text o “Gypsies” se může týkat jednoho z jejich žáků,“ připomíná muzikoložka s romskými kořeny žijící v USA Petra Gelbart.
Dodává, že setkání s pejorativním kontextem slova “gypsy”, zpravidla neuctivě psaným s malým g, tyto děti jen utvrzuje v přesvědčení, že skrývat svůj původ je jediným bezpečným řešením. Proto ať už se odehrává v Česku, nebo ve světě, publikační činnost romských autorů může integrované Romy inspirovat k tomu, aby se o svou kulturu dělili s okolím, místo toho, aby se styděli k ní hlásit.
Z kapitol plně věnovaných koním, psům, slonům nebo třeba i pštrosům čiší pokora před zvířecími kolegy, bez nichž by show v popisované době nemohla existovat. „Někteří lidé jsou toho názoru, že žádné zvíře by se nemělo držet v zajetí, cvičit nebo předvádět divákům,“ říká autor, „ale hrdinové této knihy považují rozumné a humánní zacházení se zvířaty za legitimní, a dokonce žádoucí. Snažil jsem se zachytit, jaký vztah ke zvířatům měla určitá skupina lidí v konkrétním historickém období, a věřte, že ruce lidí od cirkusu byly vedené především láskou,“ dodal s tím, že tyto pasáže vezmou za srdce každého milovníka psů a koní.
„Žijeme v době soumraku klasického cirkusu a na druhou stranu obrovské expanze popularity cirkusu nového. Nový cirkus je nyní jedním z nejvyhledávanějších divadelních žánrů a sklízí úspěchy i v mezinárodním kontextu. Nový cirkus je „in“. A kdo chce být „in-in“, měl by vědět, z čeho nový cirkus vychází,“ konstatuje kulturní manažer a ředitel divadla Jatka78 Štěpán Kubišta.
Gary G. Steele čerpá ve své knize z bohatých osobních zkušeností, protože se do jedné takové romské cirkusové rodiny narodil. Důvěrná znalost prostředí je patrná nejen z detailně vykreslených akrobatických čísel nebo problémů, které cirkus musel ve svém každodenním fungování řešit, ale také z užívání tzv. pararomštiny, tedy angličtiny s vysokým podílem romských slov a vět, kterou jeho subetnická skupina Romaničelů mezi sebou používá. Protože se v českém prostředí mluví jiným, ohebným dialektem romštiny a anglická pararomština by tu nebyla srozumitelná dokonce ani Romům, překladatelka Karolína Ryvolová pro účely českého uvedení knihy vytvořila pararomštinu umělou, jakýsi neexistující žargon, z něhož pochází i slovo čhávata z titulu – romské děti. Tento etnický jazykový kód čtenáře vtahuje do děje a dává mu pocit privilegovanosti, že smí nahlédnout pod plachtu trochu tajnůstkářského romského šapitó.
