Brněnský poesiomat, jukebox na básně, představuje i romskou kulturu a historii. Poslechnout si můžete píseň Gejzy Horvátha
Básně, hudbu i vzpomínky politických vězňů umí přehrát poesiomat, přístroj na principu jukeboxu, který ode dneška stojí na plácku před Káznicí v Bratislavské ulici v Brně. Má podobu periskopu, který se vynořuje ze země. Nechává tak promluvit historickou paměť místa, uvedl Ondřej Kobza, který stojí za šířením poesiomatů v Česku. V Brně instaloval první v roce 2018 v Otevřené zahradě.
„Původně byl Poesiomat myšlen jako jukebox obsahující pouze básně. A jeden z prvních tohoto typu jsme instalovali v Brně v Otevřené zahradě. Koncept se však během let proměnil a dnes více pracujeme s pamětí daného místa. A to nejen z hlediska poezie. Mohou to být písně, vzpomínky, vyprávění,” popsal autor projektu Ondřej Kobza.
Obsah poesiomatu v Bratislavské ulici odráží charakter lokality. Stojí uprostřed takzvaného Bronxu, tedy čtvrti, kde žije mnoho sociálně slabých a Romů. Zájemci si tak mohou přehrát novou i starší romskou poezii nebo píseň romského hudebníka Gejzy Horvátha.
Další položky na seznamu se vztahují k minulosti Káznice, historického areálu mezi Bratislavskou a Cejlem. Za nacistické okupace a později v 50. letech tam pykali i političtí vězni, včetně básníků Jana Zahradníčka a Zdeňka Rotrekla. V jukeboxu je například Zahradníčkova báseň Bratislavská. Obsah rozšiřují autentické vzpomínky pamětníků, třeba Venuše Štefkové.
„Každý Poesiomat je tak jakýmsi zesilovačem genia loci. A konkrétně duch místa Káznice na Cejlu je opravdu velice silný,” dodal Kobza.
Díky poesiomatu se lidé mohou dozvědět více o historii lokality a Káznice, míní primátorka Markéta Vaňková (ODS). Připomněla, že vězením prošla řada významných, ale i neznámých lidí.
„Bývalá káznice na Cejlu v sobě spojuje hodně emocí, zážitků a událostí. Ty sahají do dob Marie Terezie, protektorátu nebo komunistického režimu. To, že na Bratislavské na plácku pod platany vznikne druhý Poesiomat, jednoznačně podporujeme. Na jeho realizaci jsme v rozpočtu vyčlenili 250 tisíc Kč. Mám velkou radost, že zde dostanou prostor k prezentaci mladí nebo začínající umělci,” uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.
První brněnský poesiomat v Otevřené zahradě dává kolemjdoucím možnost přehrát a vyslechnout básně nejznámějších brněnských autorů různých generací. Vedle Jana Skácela, Oldřicha Mikuláška nebo Ivana Blatného zahrnul také třeba Petra Vášu, Víta Slívu či Zeno Kaprála.
